Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Viry a paměť

 |  12. 7. 2007
 |  Vesmír 86, 409, 2007/7

Z laboratorních experimentů na myších infikovaných viry čeledi Picornaviridae vyplývá, že infekce zhoršila jejich prostorovou paměť. Infikované myši se mnohem hůře orientovaly v Morrisově vodním bludišti a v jejich mozku, zejména v hipokampu, který je úzce spjat s pamětí (Vesmír 79, 633, 2000/11), byly nalezeny četné patologické změny. Picornaviry jsou velmi agresivní, nakazí každoročně 1 miliardu lidí na celém světě. V čeledi Picornaviridae nacházíme významné původce akutního respiračního onemocnění, především rhinoviry s více než 100 serotypy a enteroviry se zhruba 70 různými antigenními typy. Podíl rhinovirů na akutním respiračním onemocnění činí asi 50 %, podíl enterovirů asi 5–15 %. Tyto viry jsou odpovědné za běžná nachlazení, dětskou obrnu a průjmy. Protože mnozí lidé prodělají takovou infekci i několikrát do roka, existují obavy, že opakované infekce mohou vyvolat poškození mozku, které má za následek narušení paměti. To by vysvětlovalo četné případy lidí s poškozenou pamětí, kteří netrpí žádnou degenerativní chorobou, jako je např. Alzheimerova nemoc, ale v jejich anamnéze jsou časté virové infekce, nejčastěji akutní respirační onemocnění. Výsledky těchto výzkumů napovídají, že ani tak banální onemocnění, jako je „nachlazení“, bychom neměli podceňovat. (Neurobiology of Disease 24, 266–273, 2006; DOI: 10.1016/j.nbd.2006.07.003)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné