Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Viry a paměť

 |  12. 7. 2007
 |  Vesmír 86, 409, 2007/7

Z laboratorních experimentů na myších infikovaných viry čeledi Picornaviridae vyplývá, že infekce zhoršila jejich prostorovou paměť. Infikované myši se mnohem hůře orientovaly v Morrisově vodním bludišti a v jejich mozku, zejména v hipokampu, který je úzce spjat s pamětí (Vesmír 79, 633, 2000/11), byly nalezeny četné patologické změny. Picornaviry jsou velmi agresivní, nakazí každoročně 1 miliardu lidí na celém světě. V čeledi Picornaviridae nacházíme významné původce akutního respiračního onemocnění, především rhinoviry s více než 100 serotypy a enteroviry se zhruba 70 různými antigenními typy. Podíl rhinovirů na akutním respiračním onemocnění činí asi 50 %, podíl enterovirů asi 5–15 %. Tyto viry jsou odpovědné za běžná nachlazení, dětskou obrnu a průjmy. Protože mnozí lidé prodělají takovou infekci i několikrát do roka, existují obavy, že opakované infekce mohou vyvolat poškození mozku, které má za následek narušení paměti. To by vysvětlovalo četné případy lidí s poškozenou pamětí, kteří netrpí žádnou degenerativní chorobou, jako je např. Alzheimerova nemoc, ale v jejich anamnéze jsou časté virové infekce, nejčastěji akutní respirační onemocnění. Výsledky těchto výzkumů napovídají, že ani tak banální onemocnění, jako je „nachlazení“, bychom neměli podceňovat. (Neurobiology of Disease 24, 266–273, 2006; DOI: 10.1016/j.nbd.2006.07.003)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....