Restriktivní politika se vyplácí

Škody působené tabákem i alkoholem jsou obrovské. Irsko se zapsalo do historie preventivní medicíny tím, že r. 2004 zakázalo kouření na veřejných prostranstvích včetně barů a restaurací. V rozporu s pesimistickými předpověďmi se ukázalo, že zákaz nevedl k poklesu tržeb, zato se zlepšil zdravotní stav pracovníků v sektoru pohostinství. Po Irsku následoval Nový Zéland a řada dalších zemí. K nejúčinnějším strategiím jak omezit spotřebu alkoholu či tabáku je vyšší zdanění těchto látek a zvýšení jejich ceny, popř. snížení jejich dostupnosti. Důležitým faktorem je věkové omezení alkoholu a omezení týkající se řidičů. Význam by měl rovněž zákaz reklamy (ta působí zejména na děti).

V Rusku se počátkem osmdesátých let odhadoval počet úmrtí souvisejících s alkoholem na 500 000 ročně. Po restriktivních opatřeních spotřeba alkoholu na obyvatele pronikavě klesla a snížila se i úmrtnost spojená s alkoholem. Odhaduje se, že za období 1986–1991 se předešlo 1,22 milionu úmrtí způsobných alkoholem. Za Jelcinovy éry se v důsledku uvolnění trhu s alkoholem spotřeba zvýšila a v roce 1994 zemřelo v Rusku v souvislosti s alkoholem 751 000 osob (tj. 33 % všech úmrtí).

V USA zvýšili věk, v němž je povoleno požívat alkohol, na 21 let. V důsledku toho v příslušné věkové kategorii výrazně klesl počet smrtelných dopravních nehod.

Jak je vidět, restriktivní politika ve vztahu k alkoholu a tabáku je výhodná jak ze zdravotního, tak z ekonomického hlediska.