Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Význam střední amygdaly pro individuální rozpoznávání

 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 344, 2007/6

Vědět komu se vyhnout, s kým se přátelit či pářit, o koho se starat a podobně patří mezi klíčové schopnosti společenského života mnoha živočichů. Ovšem předchozí zkušenosti s konkrétními soukmenovci je možné využít jedině v případě, že budeme individuálně rozpoznávat jednotlivé členy skupiny. Výzkum z posledních let ukazuje, že přinejmenším u hlodavců hrají hlavní úlohu v sociálním rozpoznávání vazopresin a oxytocin. Jednou z vytipovaných oblastí mozku, kde by působení druhého z jmenovaných hormonů mohlo ovlivňovat sociální rozpoznávání, je střední amygdala, jádro mandlovitého tvaru, o němž je známo, že je důležité při zpracování a zapamatování emočně laděných zážitků. Jak naznačují výsledky nedávno publikované studie týmu Eleny Cholerisové z Rockefellerovy univerzity, mohla by amygdala být důležitou součástí také při individuálním rozpoznávání. Autoři při svém výzkumu využili zajímavý trik, který spočíval v tom, že do oblasti amygdaly injekčně vstříkli mikročástice, které postupně uvolňovaly části nukleotidového řetězce schopné blokovat produkci receptorů oxytocinu. Za běžné situace se receptory oxytocinu vyskytují na membráně neuronů. Tímto způsobem se tedy stal oxytocin pro neurony střední amygdaly neúčinný. Kontrolní skupině myší pak byly do amygdaly vstříknuty samotné mikročástice. Po týdnu od aplikace byla u obou skupin myší testována reakce na pach neznámé myši, který byl po čtyřech opakováních nahrazen pachem jiné myši. Ukázalo se, že myši se zablokovanými receptory pro oxytocin si postupně na vůni cizí myši nezvykly. Jinými slovy nesnižovala se jejich reakce na opakovaný podnět. Navíc se u nich neobjevila změna v reakci poté, co byl pach myší zaměněn. Na druhou stranu ostatní jejich chování, jako hrabání, čištění, nesociální zkoumání apod., bylo podobné jako u kontrolní skupiny myší. Vypadá to tedy, že myši s blokovanými receptory pro oxytocin v oblasti střední amygdaly vykazují pouze specifické poruchy rozpoznávání jiných myší, ne však jiných typů chování. Specifičnost etologických výsledků podporují i pitvy testovaných myší, které ukázaly snížení receptorů pro oxytocin ve střední amygdale, ne však v jiných oblastech mozku. Autoři studie naznačují, že by tyto výsledky mohly přispět k lepšímu pochopení neurobiologie některých sociálních poruch u lidí, např. autizmu. Zda jde pouze o povinné ospravedlnění vlastního výzkumu či vizionářské prohlášení, ukáže až další výzkum. (Proc. Nat. Acad. Sci. 104, 4670–4675, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Havlíček

Mgr. Jan Havlíček, Ph.D, (*1974) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na katedře antropologie Fakulty humanitních studií UK se zabývá etologií člověka.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné