Černý čaj

Zkoumat vliv různých potravin na lidský organizmus je složité již proto, že potravinu přijímáme obvykle spolu s dalšími. Kromě toho ji připravujeme ze suroviny, která se může do jisté míry lišit, což o čaji platí jednoznačně. Dalším faktorem je způsob přípravy, ale ani tím problémy nekončí. Když se vybere například soubor „zdravých mužů ve věku 40–50 let“, nejspíš nejsou všichni stejně zdraví, a naopak lidé trpící toutéž chorobou nejsou všichni stejně nemocní. Není proto divu, že rozptyl nalezených hodnot bývá velký, někdy si údaje studií dokonce protiřečí.

S vědomím těchto úskalí se pokusila skupina britských vědců vedená E. J. Gardnerem shrnout ¹⁾ dosavadní poznatky o působení černého čaje, jak se objevovaly v odborné literatuře v letech 1990 až 2004. Zaměřili se pouze na několik chorob a na předpokládané účinky čaje na zdravé jedince, a potom data z dostatečně spolehlivých studií porovnávali. Čaj obsahuje antioxidanty, jejichž pozitivní účinek se dá u některých onemocnění předpokládat. Průměrný britský šálek čaje obsahuje asi 200 mg různých flavonoidů, přičemž v zeleném čaji převažují katechiny, v černém složitější thearubiginy a theaflaviny. Podle studií z roku 1997 mělo pití tří šálků černého čaje denně po dobu dvou týdnů zvyšovat koncentraci flavonoidů v krvi přibližně o 25 % (počítalo se s dávkou 2 g čaje na šálek). Autoři vyloučili ty studie, kde nebylo uvažováno množství flavonoidů přijímaných v jiných složkách potravy.

Významná byla otázka způsobu konzumace čaje: zda se pije s mlékem, nebo bez něj. Některé dřívější výzkumy totiž naznačovaly, že proteiny obsažené v mléce na sebe navazují flavonoidy, a tím snižují jejich aktivitu. Práce z posledních let svědčí spíš pro to, že přídavek mléka do čaje nemá v tomto ohledu žádný vliv.

Uvedená práce prokázala, že denní konzumace tří šálků čaje (po 237 mililitrech) snižuje pravděpodobnost koronárního onemocnění o 11 % (údaj ovšem poněkud zaráží svou přesností). Vysvětlení se spatřuje v působení polyfenolů, které chrání před působením volných radikálů.

Občasné zmínky o možném účinku čaje v prevenci rakoviny se nepotvrdily. Autoři přehledu uzavírají, že není dostatek spolehlivých studií s lidskými pacienty. Diskutuje se o vlivu čaje na kolorektální karcinom, ale výsledky jsou rozporné. Jedna dálněvýchodní studie dokonce dávala jeho zvýšený výskyt do souvislosti s pitím čaje, příčinou ale zřejmě bylo, že zkoumané osoby přijaly západní způsob stravování s nízkým obsahem vlákniny.

Nelze vyloučit ani pozitivní vliv čaje na snížení výskytu zubního kazu, v čajových rostlinách se totiž hromadí fluoridy z půdy (mohou jich obsahovat téměř až 200 mikrogramů na 2 gramy suchého čaje). Ovšem aby byl příjem fluoridů významný, musel by člověk pít (podle některých studií) čtyři až pět šálků denně. Nejen zubům, ale i kostem může být čaj v již zmíněném množství ku prospěchu, zpevňuje prý kostní tkáň.

Jak je to s kofeinem? Průměrný šálek čaje ho obsahuje 17 mg/100 ml, přepočteno na britský šálek 235 ml je to 40 mg s rozpětím 1–90 mg. V šálku kávy je tohoto alkaloidu v průměru 75–100 mg. Vliv čaje na náladu je podle některých studií pozitivní, podle jiných žádný, ale převažuje názor, že se nálada zlepšuje a informace lépe zpracovávají. Vliv na délku a kvalitu spánku nebyl konstatován. Zdá se, že kofein není z tohoto hlediska hlavním faktorem. Podle výzkumů z posledních let by to mohla být aminokyselina theanin, ovlivňující hladinu serotoninu i dopaminu (viz Vesmír 74, 65, 1995/2) a zlepšující paměť i schopnost učení.

Nebezpečí dehydratace při pití čaje nehrozí, protože kofein v něm obsažený se konzumuje v poměrně velkém množství vody. Dokonce jsou práce uvádějící, že střídmá spotřeba kofeinu nejen není nebezpečná, ale naopak prospěšná.

V práci britských vědců se opakovaně připomíná, že daná problematika vyžaduje další studium. Zatím tedy tušíme, že nejméně tři šálky denně snižují riziko koronární příhody, jeden až šest šálků zvýší hladinu antioxidantů. Nebezpečí příliš vysokého příjmu kofeinu hrozí až od devíti šálků výše.