MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Jak se předpovídá pozice nukleozomů

 |  10. 5. 2007
 |  Vesmír 86, 271, 2007/5

Nukleozomy lze přirovnat k cívečkám, na nichž jsou navinuty krátké úseky DNA (asi po 200 nukleotidech), a řetězec cíveček je pak stočen do šroubovice. Dříve se předpokládalo, že nukleozomy plní jen strukturní funkci – pomáhají sbalit dlouhé vlákno DNA do hutnější podoby, která umožňuje vznik chromozomálního vlákna. Uvažovalo se i o tom, že by nukleozomy mohly plnit regulační funkci, protože svým víceméně pravidelným rozmístěním na vláknu DNA v některých místech brání přístupu regulačních proteinů k vlastnímu řetězci DNA. Nedávné výzkumy však ukázaly, že funkce nukleozomů v regulaci genetických procesů je složitější.

Ilya P. Ioshikhes z Ohijské státní univerzity a jeho kolegové z Pensylvánské státní univerzity loni různými výpočetními metodami srovnávací genomiky předpověděli pozici nukleozomů u některých genů v genomu kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Hledali pro předpověď obecný vzorec a brzy zjistili, že je to „trochu složitější“. Pozice nukleozomů se totiž liší u různých genů v závislosti na tom, zda obsahují TATA-box (oblast bohatou na adenin a thymin, kde se při přepisu vlákna DNA rozvolňují).

Geny s TATA-boxem se těmto vědcům podařilo rozdělit ještě do tří skupin podle pozice specifických sekvencí pro nukleozomy, tedy i podle regulace. Zařazení do skupiny souvisí s funkcí genu a její důležitostí pro buňku. Například do téže skupiny, která je na regulaci pomocí nukleozomů úplně nezávislá, patří vesměs „house keeping“ geny. Ty mají velmi důležité funkce v buňce – a špatná regulace může buňku zahubit.Během výzkumu američtí badatelé objevili také některé obecné charakteristiky nukleozomů. Podle jejich soudu lze tytéž metody použít pro ostatní eukaryotické organizmy. (Nature Genetics 10, 1210–1215, 2006)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Janoušek

Václav Janoušek (*1986) vystudoval biologii na Přf UK v Praze, kde se v současnosti zabývá populační genomikou a evolucí genomu u různých organismů.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...