Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kouzlo metafor

 |  12. 4. 2007
 |  Vesmír 86, 199, 2007/4

Nedovedu si představit nejen řeč a myšlení, ale ani vědu bez metafor. Kdysi jsem chválil tvořivou sílu metafor, 1) která se rodí z napětí mezi podobností a rozdílem a která se uplatňuje – i ve vědě, a právě ve vědě – na rozhraní mezi poznaným a neznámým, mezi tím, co je již pojmově uchopeno, a tím, co se zjevuje na horizontu našeho vědění. O roli metafor ve vědě nedávno v Lannově vile debatovala česko-švýcarská skupina badatelů z různých oborů. 2) Nehodlám zde rekapitulovat jednotlivé diskusní vstupy, beru si to jen za záminku, abych se po letech k tématu metafory vrátil.

Co lze považovat za metaforu ve vědě, nemusí být jen prostý významový přenos, jako když třeba řeknu „chrám lesa“. Vlastně samo slovo „metafora“ zde bude užíváno spíše metaforicky (jak vysvitne z příkladů). Nejde mi tolik o jazyk vědy jako o inspirativní a heuristickou roli jejích metaforických přenosů. Mám slabost pro třídění a zkusím navrhnout několik kategorií takových rolí. Uvedu je v pořadí rostoucí inspirativní potence (nedbaje jejich vzájemného překrývání a prolínání).

Začít lze od metafor, které prostě jen zjednodušují výklad, pomáhají představám a urychlují komunikaci mezi specialisty v některém oboru – tyto metafory většinou vplynou do terminologie dané disciplíny, a to dřív, než by se mohly projevit jako zdroje nových objevitelských inspirací. Příklady: 3) obal množiny, uzel grafu, dědičnost vlastností množin, fázový prostor, fyzikální pole, atomové jádro, elektronový spin, spinové sklo, kvantový přeskok či kolaps, tunelový jev, populace neuronů, zrcadlové neurony, biologické hodiny, evoluční plasticita, energetická krajina, Turingův stroj, počítačový virus, celosvětová pavučina (WWW), kanibalizmus galaxií, teorie strunbrán, hvězdní trpaslíciobři, velký třesk, rozhodovací strom, neviditelná ruka trhu. A ovšem i nespočet slov, která vlastně už ani metaforami nejsou – jsou to víceméně libovolné, byť někdy vtipně volené termíny pro definované pojmy a objekty, jako například v matematice okruh, těleso, svaz, filtr, okolí, uzávěr. Jsou tu i slova převzatá z literární fikce: kvark, boojum. 4)

Druhá kategorie se mi zdá zajímavější. Některá pojmenování pojmů, jevů, vztahů, struktur a zákonitostí umožnila a umožňují budovat mosty (také metafora) mezi rozličnými vědními disciplínami. Jsou na tom často založeny celé obory – typicky transdisciplinární – jako je kybernetika, systémová věda, věda o komplexitě a další. 5) Příklady: zpětná vazba, informace, entropie, paměť, učení, hra, jazyk, struktura, stavový prostor, fázový přechod, katastrofa (dle Thoma), fraktál, komplexita, deterministický chaos, (abstraktní) neuronová síť, hybridita 6) , holografie, mozek jako mechanický stroj a později jako počítač. V některých případech je třeba jisté opatrnosti a zasvěcenosti: původní, předmetaforický význam slova může snadno svést k nedorozuměním (stalo se tak u termínů informace, katastrofa, chaos a kdoví, jak to dopadne s metaforami pro lidský mozek).

Do samostatné kategorie bych zařadil metaforická užití výrazů, jejichž doslovný význam se týká hlavně člověka, která však umožňují úsporně, srozumitelně a efektně mluvit i o mimolidském světě. Patří sem tolik oblíbené a současně obávané antropomorfizmy, o nichž jsem zde psal již víckrát. 7) O zvířatech, rostlinách, buňkách, genech a jiných objektech lze často mluvit, jako by něco chtěly, něčemu dávaly přednost, o něco usilovaly, něčemu se vyhýbaly, měly své vlastní zájmy, nějaké cíle, byly sobecké, nebo naopak altruistické, a třeba i inteligentnístarající se o sebe (Země jako Gaia). Sem patří i ono choulostivé, ale všemocné slůvko aby. 8) Opatrný přírodovědec neopomene vždy dodat, že jsou to pouhé metafory – snad aby nás uklidnil. Uklidňovat by se slušelo i u metafor typu invazivní druhy či zabíječské buňky (killer cells). 9)

Další kategorie: setká-li se badatel (spíše objevitel) – čímž rozumím i celou badatelskou (objevitelskou) komunitu – s něčím novým, nejistým, neznámým, vzácným, nepopsatelným, nebo s něčím, co se dá jen teoreticky zkusmo předpokládat, musí si to pojmenovat, mnohdy ještě dřív, než tomu porozumí. Příklady: velký třesk, černé díry, červí díry, temná hmota a temná energie, smyčka času, tok či proud myšlení, homunkulus v mozku. Mnohdy se ovšem pojmenování vytratí z vědecké literatury spolu s pojmenovaným: flogiston, entelechie, éter a – chcete-li – prekognice, telepatiepsychokineze.

A nakonec si nechávám to nejdůležitější: metafory, jež vedly, vedou či mohou vést k hypotézám, které by nás třeba jinak nenapadly a které otevírají nové cesty myšlení (také metafora). Darwinova variačně-selekční teorie vedla k metodě genetického programování (Laugton aj.) a – v jiné oblasti – k hypotéze neuronálního darwinizmu (Edelman), hydrodynamika byla inspirativní pro Freuda, paradox lháře pro Gödela, holografie pro Pribrama, Schrödingerův aperiodický krystal pro Watsona a Cricka, orchestrální partitura pro Damasia (teorie toku vědomí), žíhání kovů pro Kirkpatricka a Černého (optimalizační metoda), mraveniště pro Hofstadtera (procesy mysli), Bayesova formule pro Nalimova (semiotická teorie jazyka a myšlení). 10) Na inspirativní vliv Flegrovy zamrzlé evoluce 11) se lze jen těšit a o metafoře bludného balvanu se zmiňuje Václav Cílek na s. 232.

Uvědomuji si, že moje výčty jsou neúplné a dosti náhodné, uvádím je spíše pro ilustraci a povyražení. 12) Kdybych na to měl čas, bavilo by mě zkoumat původní prameny a zjišťovat, jak k předpokládaným inspiracím opravdu docházelo a zda se při tom uplatnila právě ta zvláštnost metafor, kterou si na nich cením: že v nich je napětí (také metafora) mezi podobností a rozdílem. V tom totiž tuším opravdové kouzlo metafor (má poslední metafora).

Poznámky

1) V úvodníku se stejným názvem, viz Vesmír 70, 123, 1991/3.
2) „Languages of science: Where metaphors and models meet″, 9th Villa Lanna Meeting „Science or Else?“, Praha, leden 2007.
3) Čtenář se může omezit na výrazy, které zná – anebo si doplnit své vlastní.
4) Obě tato slova byla zvolena s jistým, spíše poetickým záměrem, původ slova „kvark“ (z J. Joyce) už patří k folkloru; o slovu „boojum“ (z L. Carrolla) viz N. D. Mermin: Boojums All The Way Through, Cambridge Univ. Press, 1990. Viz také F. Daneš, Vesmír 64, 176, 1985/3.
6) Viz Vesmír 84, 695, 2005/12.
8) Viz Vesmír 78, 663, 1999/12.
9) Srov. M. Wenner: The war against war metaphors, www.the-scientist.com/news/home/52851.
10) Viz Vesmír 70, 106, 1991/2.
11) J. Flegr: Zamrzlá evoluce, Academia, Praha 2006.
12) Budu vděčen čtenářům za lepší příklady.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filozofie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D., (*1938) absolvoval FEL ČVUT v Praze. V letech 1969–1971 studoval Ph.D. (počítačové vědy) na University of California v Berkeley. Několik let pracoval jako výzkumný pracovník v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V současné době je docentem na Univerzitě Karlově v Praze a působí v Centru pro teoretická studia (společném pracovišti UK v Praze a AV ČR), jehož byl v letech 1990 – 2008 ředitelem. Přednáší na MFF UK.
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné