Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Kmenové buňky proti nádorům

 |  15. 3. 2007
 |  Vesmír 86, 140, 2007/3

Kmenové buňky mají schopnost obnovy a diferenciace do dalších buněčných typů, a proto jsou předmětem intenzivního výzkumu. Jejich uplatnění v buněčné terapii se zatím zdá nedostižné (ve srovnání se současnými léčebnými postupy). Pozornost se věnuje zejména přípravě buněk pro náhradu poškozených tkání, a to jak z embryonálních kmenových buněk (odvozených z vnitřní buněčné masy embrya ve stadiu blastocysty), tak ze somatických kmenových buněk, které se pravděpodobně vyskytují ve všech typech tělesných tkání. U somatických kmenových buněk navíc přichází v úvahu možnost podporovat jejich schopnost obnovovat tělesné tkáně (ať opotřebené, nebo poškozené při úrazu) podáváním různých léků.

Experimenty testující schopnost embryonálních kmenových buněk a některých somatických kmenových buněk (neurálních či mezenchymálních) opravit poškozenou tkáň ukázaly, že se tyto buňky zachycují právě v poškozené tkáni, i když jsou vpraveny do krevního řečiště v místě od poškozené tkáně vzdáleném. Přesný mechanizmus není dosud znám, ale nepochybně se na něm podílejí chemotaktické faktory, cytokiny a proteiny mezibuněčné výplně. Další pokusy ukázaly, že tyto buňky jsou schopny rozpoznávat nejen tkáň poškozenou mechanicky nebo zánětem, ale i tkáň nádorovou včetně metastáz. Tento poznatek se pokusila využít Karen S. Abboodyová se svými kolegy ze City of Hope National Medical Center v Kalifornii, a to pro cílenou terapii metastázujícího nádorového onemocnění. Ve své studii použili multipotentní kmenové buňky z velkého mozku (telencefalu) patnáctitýdenního lidského embrya a vložili do nich gen pro enzym karboxylesterázu. Takto modifikované buňky vpíchli do ocasní žíly myším, které trpěly zhoubným nádorem (konkrétně neuroblastomem) v pokročilém metastázujícím stadiu, a potom jim podali prekurzor protinádorového léčiva. Modifikované kmenové buňky se usazovaly právě jen v místech s metastázami a produkovaly karboxylesterázu, která měnila prekurzor protinádorového léčiva v aktivní formu, toxickou právě pro zhoubné buňky. Metastázy zmizely a přežilo 100 % ošetřených myší (kdežto z myší, které dostávaly jen samotné aktivní protinádorové léčivo, přežila asi polovina).

Zmíněný postup není dosud použitelný v léčbě lidí – neví se jak zajistit, aby se kmenové buňky vpravené do organizmu samy nesplašily a nevyvolaly zhoubné bujení, neví se, jaký potenciál tyto buňky mají, nejsou ani bezpečně prostudovány způsoby jejich kultivace. Přesto lze očekávat, že schopnost těchto buněk rozpoznávat poškozené tkáně najde v blízké budoucnosti uplatnění v mnoha medicínských oblastech. Tento fakt je podporován i úspěšnými pokusy na dobrovolnících, které ukazují, že se mezenchymální kmenové buňky po aplikaci usadí v poškozené tkáni a produkují růstové faktory. Tím podporují regeneraci takové tkáně, aniž se samy začlení do jejích struktur. (J. Cell. Biochem. 98, 1076, 2006/5)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Pacherník

 

Doporučujeme

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru audio

Jaroslav Petr  |  26. 2. 2020
Čeští vědci vytvořili linii kura domácího odolnou vůči nebezpečné virové infekci. Jejich postup přináší průlom do šlechtění drůbeže na odolnost k...
Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné