Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Kmenové buňky proti nádorům

 |  15. 3. 2007
 |  Vesmír 86, 140, 2007/3

Kmenové buňky mají schopnost obnovy a diferenciace do dalších buněčných typů, a proto jsou předmětem intenzivního výzkumu. Jejich uplatnění v buněčné terapii se zatím zdá nedostižné (ve srovnání se současnými léčebnými postupy). Pozornost se věnuje zejména přípravě buněk pro náhradu poškozených tkání, a to jak z embryonálních kmenových buněk (odvozených z vnitřní buněčné masy embrya ve stadiu blastocysty), tak ze somatických kmenových buněk, které se pravděpodobně vyskytují ve všech typech tělesných tkání. U somatických kmenových buněk navíc přichází v úvahu možnost podporovat jejich schopnost obnovovat tělesné tkáně (ať opotřebené, nebo poškozené při úrazu) podáváním různých léků.

Experimenty testující schopnost embryonálních kmenových buněk a některých somatických kmenových buněk (neurálních či mezenchymálních) opravit poškozenou tkáň ukázaly, že se tyto buňky zachycují právě v poškozené tkáni, i když jsou vpraveny do krevního řečiště v místě od poškozené tkáně vzdáleném. Přesný mechanizmus není dosud znám, ale nepochybně se na něm podílejí chemotaktické faktory, cytokiny a proteiny mezibuněčné výplně. Další pokusy ukázaly, že tyto buňky jsou schopny rozpoznávat nejen tkáň poškozenou mechanicky nebo zánětem, ale i tkáň nádorovou včetně metastáz. Tento poznatek se pokusila využít Karen S. Abboodyová se svými kolegy ze City of Hope National Medical Center v Kalifornii, a to pro cílenou terapii metastázujícího nádorového onemocnění. Ve své studii použili multipotentní kmenové buňky z velkého mozku (telencefalu) patnáctitýdenního lidského embrya a vložili do nich gen pro enzym karboxylesterázu. Takto modifikované buňky vpíchli do ocasní žíly myším, které trpěly zhoubným nádorem (konkrétně neuroblastomem) v pokročilém metastázujícím stadiu, a potom jim podali prekurzor protinádorového léčiva. Modifikované kmenové buňky se usazovaly právě jen v místech s metastázami a produkovaly karboxylesterázu, která měnila prekurzor protinádorového léčiva v aktivní formu, toxickou právě pro zhoubné buňky. Metastázy zmizely a přežilo 100 % ošetřených myší (kdežto z myší, které dostávaly jen samotné aktivní protinádorové léčivo, přežila asi polovina).

Zmíněný postup není dosud použitelný v léčbě lidí – neví se jak zajistit, aby se kmenové buňky vpravené do organizmu samy nesplašily a nevyvolaly zhoubné bujení, neví se, jaký potenciál tyto buňky mají, nejsou ani bezpečně prostudovány způsoby jejich kultivace. Přesto lze očekávat, že schopnost těchto buněk rozpoznávat poškozené tkáně najde v blízké budoucnosti uplatnění v mnoha medicínských oblastech. Tento fakt je podporován i úspěšnými pokusy na dobrovolnících, které ukazují, že se mezenchymální kmenové buňky po aplikaci usadí v poškozené tkáni a produkují růstové faktory. Tím podporují regeneraci takové tkáně, aniž se samy začlení do jejích struktur. (J. Cell. Biochem. 98, 1076, 2006/5)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Pacherník

 

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...