Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Kmenové buňky proti nádorům

 |  15. 3. 2007
 |  Vesmír 86, 140, 2007/3

Kmenové buňky mají schopnost obnovy a diferenciace do dalších buněčných typů, a proto jsou předmětem intenzivního výzkumu. Jejich uplatnění v buněčné terapii se zatím zdá nedostižné (ve srovnání se současnými léčebnými postupy). Pozornost se věnuje zejména přípravě buněk pro náhradu poškozených tkání, a to jak z embryonálních kmenových buněk (odvozených z vnitřní buněčné masy embrya ve stadiu blastocysty), tak ze somatických kmenových buněk, které se pravděpodobně vyskytují ve všech typech tělesných tkání. U somatických kmenových buněk navíc přichází v úvahu možnost podporovat jejich schopnost obnovovat tělesné tkáně (ať opotřebené, nebo poškozené při úrazu) podáváním různých léků.

Experimenty testující schopnost embryonálních kmenových buněk a některých somatických kmenových buněk (neurálních či mezenchymálních) opravit poškozenou tkáň ukázaly, že se tyto buňky zachycují právě v poškozené tkáni, i když jsou vpraveny do krevního řečiště v místě od poškozené tkáně vzdáleném. Přesný mechanizmus není dosud znám, ale nepochybně se na něm podílejí chemotaktické faktory, cytokiny a proteiny mezibuněčné výplně. Další pokusy ukázaly, že tyto buňky jsou schopny rozpoznávat nejen tkáň poškozenou mechanicky nebo zánětem, ale i tkáň nádorovou včetně metastáz. Tento poznatek se pokusila využít Karen S. Abboodyová se svými kolegy ze City of Hope National Medical Center v Kalifornii, a to pro cílenou terapii metastázujícího nádorového onemocnění. Ve své studii použili multipotentní kmenové buňky z velkého mozku (telencefalu) patnáctitýdenního lidského embrya a vložili do nich gen pro enzym karboxylesterázu. Takto modifikované buňky vpíchli do ocasní žíly myším, které trpěly zhoubným nádorem (konkrétně neuroblastomem) v pokročilém metastázujícím stadiu, a potom jim podali prekurzor protinádorového léčiva. Modifikované kmenové buňky se usazovaly právě jen v místech s metastázami a produkovaly karboxylesterázu, která měnila prekurzor protinádorového léčiva v aktivní formu, toxickou právě pro zhoubné buňky. Metastázy zmizely a přežilo 100 % ošetřených myší (kdežto z myší, které dostávaly jen samotné aktivní protinádorové léčivo, přežila asi polovina).

Zmíněný postup není dosud použitelný v léčbě lidí – neví se jak zajistit, aby se kmenové buňky vpravené do organizmu samy nesplašily a nevyvolaly zhoubné bujení, neví se, jaký potenciál tyto buňky mají, nejsou ani bezpečně prostudovány způsoby jejich kultivace. Přesto lze očekávat, že schopnost těchto buněk rozpoznávat poškozené tkáně najde v blízké budoucnosti uplatnění v mnoha medicínských oblastech. Tento fakt je podporován i úspěšnými pokusy na dobrovolnících, které ukazují, že se mezenchymální kmenové buňky po aplikaci usadí v poškozené tkáni a produkují růstové faktory. Tím podporují regeneraci takové tkáně, aniž se samy začlení do jejích struktur. (J. Cell. Biochem. 98, 1076, 2006/5)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Pacherník

 

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné