Aktuální číslo:

2019/3

Téma měsíce:

Klam

Inteligence, kojení a vegetariánství

 |  15. 3. 2007
 |  Vesmír 86, 136, 2007/3

Nedávno přinesl lékařský týdeník British Medical Journal zajímavé informace o vztahu inteligence a výživy. Článek s názvem „IQ v dětství a vegetariánství v dospělosti“ (BMJ, doi: 10.1136/bmj.39030.675069.55) informuje o studii, do které bylo zařazeno více než 17 000 britských mužů a žen narozených mezi 5. a 11. dubnem 1970. Jejich duševní schopnosti byly testovány ve věku 10 let upravenou verzí British Ability Scale, jejíž výsledek lze transformovat do ekvivalentu IQ. Více než polovina těchto osob byla kontaktována, když jim bylo 30 let. Mimo jiné se zjišťovaly jejich stravovací návyky: 366 z nich (4,5 %) uvedlo, že jsou vegetariáni (ovšem třetina jich konzumuje i kuřata nebo ryby); tři čtvrtiny vegetariánů byly ženy; veganů bylo jen 9. Ukázalo se, že třicetiletí vegetariáni (muži i ženy) měli v dětství IQ vyšší o 5 bodů na stobodové škále (což však neplatí pro vegany, kteří tenkrát měli o 10 bodů nižší skóre než ostatní vegetariáni). V této studii patří vegetariáni spíše k vyšší socioekonomické vrstvě a mají vyšší vzdělání, přesto nemají vyšší výdělky – méně často pracují v soukromém sektoru, zato častěji v charitativních organizacích, státní správě, a dokonce dvakrát častěji ve školství.

Vztah vyššího inteligenčního kvocientu, vegetariánství a známého nižšího kardiovaskulárního rizika může být příčinný, ale také může jít o pouhý souběh jiného životního stylu, který se u osob s vyšší inteligencí projevuje i odlišným výběrem novin a knih či jiným typem zábavy a větší péčí o vlastní zdraví.

V jiné studii, jíž se zúčastnilo přes 3 tisíce matek a 5,5 tisíce jejich potomků, se zkoumal vztah mezi inteligencí dětí a kojením (Brit. med. J. 333, 945–950, 2006). Matky byly vybrány z populace více než 12,5 tisíce amerických mladých lidí, kteří byli poprvé vyšetřeni ve věku 14 až 22 let v roce 1979, a poté byli sledováni v ročních a později dvouletých intervalech. Kojené děti měly o 4 body lepší mentální schopnosti než děti nekojené, tento rozdíl však zmizel, když byla vzata v úvahu inteligence matky. Ta byla nejsilnějším předpovědním faktorem kojení (silnějším než vzdělání, věk, sociální zařazení, hmotnost dítěte nebo jeho pořadí mezi sourozenci). Ačkoli kojení znamená mnoho výhod jak pro dítě, tak pro matku, inteligenci dítěte nezvyšuje.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Sucharda

MUDr. Petr Sucharda, CSc., (*1956) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je primářem 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK a vědeckým sekretářem České obezitologické společnosti ČLS JEP. Klinické problematice obézních se věnuje soustavně od roku 1984.

Doporučujeme

Kompost je mikrobiologické muzeum

Kompost je mikrobiologické muzeum

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2019
Člověk vyrábí spoustu organických látek, které jsou přírodě neznámé a špatně se rozkládají. Mnohé z nich představují nebezpečí – od akutní...
Pozor na zubaře s iluzí

Pozor na zubaře s iluzí

Jan Kremláček  |  4. 3. 2019
Mozek je silný výpočetní nástroj. Zpracovává současně obrovské množství dat ze svého okolí a reaguje na ně tak, aby svému organismu zajistil...
Fantóm rodu archeopteryxov

Fantóm rodu archeopteryxov

Martin Kundrát  |  4. 3. 2019
Vták, alebo plaz? Ani jedno, ani druhé, ale kombinácia oboch. Archeopteryx je opereným plazom! Predznamenal zmeny, ktoré preniesli dinosaurov na...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné