Vareniklin, nová šance pro kuřáky

Naučit se kouřit je velmi snadné, zbavit se závislosti na tabáku je velmi obtížné. O tom, jak snadné to je, svědčí fakt, že se naprostá většina kuřáků naučí kouřit již v raném věku. O tom, jak obtížné je přestat, svědčí fakt, že jen málokomu se to do konce života podaří. Chlapci dnes začínají kouřit obvykle kolem dvanácti let, dívky kolem třinácti. Na akutní negativní účinky kouření, jako jsou nevolnost a trávicí obtíže, vzniká u většiny kuřáků brzy tolerance, a tak jim nic nebrání v tom, aby v kouření pokračovali. Nejprve vznikne sociální závislost, protože kuřák většinou kouří ve společnosti, kouření je spojeno s určitým rituálem zapalování, nabízení cigarety, manipulace s cigaretou apod. Kouření je naučené chování, které si kuřák po mnoho let několikrát denně procvičuje, a tak je dobře ovládá. Protože se cigareta stává nedílnou součástí jeho života, vzniká u něj postupně psychická závislost na cigaretě. U většiny kuřáků se pak vyvíjí fyzická drogová závislost na nikotinu a z kuřáka se stává pacient. Neexistuje žádná jiná droga, kterou by bylo možné legálně užívat tak často.

Na nikotinu je závislých asi 85 % kuřáků. Za závislého je považován člověk, který kouří nejméně 10 cigaret denně a po probuzení si do hodiny zapaluje první cigaretu. Snadnost vzniku závislosti na nikotinu je individuální, záleží na stavbě receptorů v mozku. Asi z 50 % je dědičná. (Kontakt 8, 355, 2006/2) Zbavit se závislosti na nikotinu je stejně obtížné jako u jiných návykových drog. Asi 80 % dospělých kuřáků si přeje přestat kouřit a nejméně polovina z nich to každoročně zkouší. Bez účinné pomoci však takové pokusy znamenají 98% pravděpodobnost, že se abstinující kuřák k cigaretám vrátí.

Farmakologická léčba této závislosti je založena na podávání nikotinu z jiného zdroje než z cigarety, jde tedy o klasickou náhradní léčbu. Nikotin je v ČR k dostání v lékárnách bez předpisu ve formě žvýkaček, náplastí, mikrotablet, zdravotních bonbonů či inhalátoru. Metoda je založena na potlačení abstinenčních příznaků (nikomu nezabrání v kouření!) a měla by trvat nejméně tři měsíce. Další používaná metoda je založena na podávání bupropionu, což je antidepresivum dostupné pouze na lékařský předpis, ale může ho předepsat kterýkoliv praktický lékař. Tato léčba je vhodná pro silně závislé kuřáky a je možné ji kombinovat s libovolnou formou nikotinu. Měla by trvat nejméně dva, raději tři měsíce, v některých případech i déle. Poslední výzkumy však napovídají, že se nikotin může aktivně podílet na rozvoji plicní rakoviny u kuřáků (Vesmír 85, 713, 2006/12)– ovšem pokud je upravován v tabáku a spolupůsobí s ostatními látkami tabákového kouře, čistá forma nikoli.

Nyní se nabízí nový účinný lék vareniklin, který do jisté míry nahrazuje vliv nikotinu na nikotinové receptory typu alfa4beta2, a proto lze očekávat, že by mohl být nejúčinnějším preparátem v terapii závislosti na nikotinu (CNS Drugs 20, 945, 2006/11). Jeho účinnost se udává kolem 21–45 %. I když vareniklin není zázračný a jeho účinnost nepřekračuje 50 %, je zatím nejúspěšnějším lékem. Od ostatních léků proti kouření se liší tím, že není náhražkou, ale působí na specifické nikotinové receptory, které v kuřákovi vyvolávají intenzivní potřebu si zapálit. Vareniklin způsobuje dopaminovou stimulaci, která snižuje abstinenční příznaky. Antagonistický vliv vareniklinu navíc blokuje bažení po nikotinu, a tím potlačuje nebezpečí návratu k cigaretám. Tento lék je již na trhu v USA i v některých zemích EU a u nás by měl být k dispozici v nejbližší době.

Čestné prohlášení autorů: Ani jeden z nás není v žádném vztahu k farmaceutické firmě, která vareniklin vyrábí a nikde také není použit jeho firemní název, který by fungoval jako reklama. Vareniklin je generický název.