Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

O odpovědnosti a kritickém myšlení

 |  15. 2. 2007
 |  Vesmír 86, 121, 2007/2

Na webových stránkách Lidových novin 1) se 19. 12. 2006 objevil článek „Lesy zrychlují oteplování Země“. Autor L. Vainert jej uvádí: Modifikace hesla ekologických organizací v titulku je možná až příliš úderná a jednostranná, ale z hlediska globálního oteplování pravdivá. Američtí a francouzští vědci s pomocí komplexního modelu vyjádřili vliv lesů na klima planety a s překvapením zjistili, že stromy v severských oblastech Zemi spíše zahřívají. Pokud by byla na místě lesů zasněžená pláň, odrážela by totiž zpátky do vesmíru většinu slunečního záření, zatímco lesní porost ho pohltí. V pásu, do kterého spadá i Česko, je kladný vliv stromů, zejména pohlcování oxidu uhličitého, téměř zcela eliminován vyšší „přitažlivostí“ tmavých větví a kmenů pro teplo. Skutečnou zbraní proti globálnímu oteplování jsou tedy jen pralesy v tropech. Ty ale člověk kácí stále vyšším tempem.

A dále: Sázení stromů není všelék, který by mohl vyřešit problémy s klimatem. Podle nové studie stromy rostoucí na dálném severu dokonce přispívají ke globálnímu oteplování […] Všechny rostliny, tedy i stromy, při svém růstu pohlcují uhlík v podobě oxidu uhličitého, nejznámějšího ze skleníkových plynů. Tento fakt samozřejmě studie nezpochybňuje. Stejně tak lesům přiznává kladné body za to, že se z nich vypařuje velké množství vody, čímž přispívají k tvorbě mraků. […] Ekolog Govindasamy Bala a jeho kolega Ken Caldeira však do rovnice zavedli další proměnnou – vliv odrazivosti samotných lesů. Kmeny stromů a zelené listy či jehličí jsou obvykle tmavší než porost pod nimi. Pohltí tedy větší množství tepla než jiná vegetace. Rozdíl je markantní zejména při srovnání se zasněženou krajinou.

V článku je citováno i sdělení vědců BBC: Zjistili jsme, že ve středních zeměpisných šířkách, kde leží Spojené státy i většina zemí Evropy, má vysazování nových stromů z hlediska klimatu efekt blížící se nule. V oblastech pokrytých po část roku sněhem může být zakládání nových lesů (z tohoto hlediska) i kontraproduktivní.

Pan L. Vainert mi ochotně poslal zdroje, z nichž čerpal. O modelech Govindasamy Bala a Kena Caldeira informoval například New Scientist, 2) BBC, 3) tisková zpráva instituce jednoho z autorů studie je na webových stránkách 4) a další informace rovněž. 5)

Problematika oteplování klimatu je aktuální a zjištění by bylo senzační, kdyby jmenovaní vědci nekriticky nepublikovali experimentálně neověřený nesmysl. Ten zjevně vznikl nesprávným zadáním; zřejmě dobrý program testoval nesprávnou hypotézu a výsledky byly interpretovány bez přihlédnutí k dalším souvislostem… Jen na území České republiky dopadá obrovské množství energie, uvádí se hodnota 9,4×1010 MWh/rok. Půda a vzduch se chovají jako dvě nádrže (každá na vodu a teplo současně), mezi nimiž probíhá výměna vody a tepla na povrchu půdy. Procesy výměny jsou dobře popsány fyzikálními zákony, pokud však není půda porostlá žijícími rostlinami. Běžné cévnaté rostliny totiž komplikují toky energie tím, že jejich životní aktivita je podmíněna nutností efektivně chladit svoje orgány – listy. Rostliny jsou vybaveny účinným mechanizmem, který jim umožňuje aktivní přeměnu vody přijímané z půdy v páru; fungují jako ventil, který přepouští vodu z půdy do atmosféry tehdy, pokud je chlazení nutné. Rostliny ochlazují sebe i okolní vzduch a omezují průnik tepla do půdy. Přeměna vody v páru váže obrovské množství energie, které při kondenzaci zpětně ohřívá vzduch. Tak rostliny regulují klima. Uvolňování vodní páry lesními porosty do ovzduší nezávisíjen na pasivním odpařování (evaporaci), ale zejména na tom aktivním (transpiraci – vše dohromady evapotranspirace). Zatímco stromy přijímají 5–10 % tepelné energie, odrazí stejné množství a do páry aktivně uloží 70–80 % (uvažujeme-li „lesní podmínky“); ve „stepních podmínkách“ (kde chybí či je omezena transpirující vegetace – u nás pole po sklizni, zastavěné plochy aj.) je tento poměr opačný: přijaté teplo činí 60–70 %, odraz 5–15%, odpar 10–20 %.

Šlo by o celkem legrační příhodu, kdyby nekritičtí vědci nevykřičeli do světa nepravdu skutečně nebezpečnou. V době, kdy se úporně diskutuje o kvalitě života a paradigmatu jakési udržitelnosti, jež by mělo brát v úvahu i základní ekologické funkce globálního ekosystému, je lidstvo mateno. Nejde o malichernost, která jen zvýší dvěma „vědcům“ citační indexy; kruté negativní dopady kolektivní hlouposti a absence kritického myšlení nacházíme v historii civilizace neustále. V čem vidím problém? Veřejnosti byla zkresleně a dětinsky zjednodušeně představena komplikovaná role lesů. Nepravda zaštítěná médii může být v globálním měřítku nesprávně využita na všech úrovních v relevantních oblastech manažerského rozhodování (stačí vzít v úvahu třeba jen dotační politiky vlád v oblasti zemědělství, lesnictví, výstavby ad.). Opět vynikl rozpor mezi objemem v minulostijiž získaných ověřených informací a neschopností lidstva tyto informace použít, a to i s využitím informačních technologií. Potřeba široce interdisciplinárních přístupů je dosud ignorována. Vyvstává také hledisko neschopnosti těch svědomitých vědců předložit poctivé výsledky praxi – absence funkčního marketingu v základním výzkumu. I tady narážíme na roli informačních technologií, před nimiž ovšem lidský intelekt nesmí ustoupit do pozadí. Dlouho totiž potrvá, než starší informace budou v digitalizované podobě k dispozici na síti těm, kteří jsou líní zajít do knihoven; a stále bude nutné umět informace kriticky vyhodnotit. 6)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Oldřich Syrovátka

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné