Hirschův index a česká věda

Vážený I. Faktore, Vážená redakce Vesmíru!

Před několika lety sestavili Francouzové, na podkladě informací z Web of Science (WoS), žebříček 10,000 nejvíce citovaných chemiků na světě. Časopis Vesmír pak následně zpracoval a hodnotil postavení českých vědců. Pravda, moc jich na seznamu nebylo. Se zájmem jsem sledoval, jaké reakce (většinou kritické) a polemiku tento článek způsobil. Mohl jsem se přidat ke kritikům, neboť i v mém případě nebyly údaje WoS zcela přesné (typografickou nedbalostí WoS jsem byl „oloupen“ o svoji nejvíce citovanou práci!), ale protože jsem i přesto byl na seznamu uveden, zůstal jsem nad věcí.

Nyní se stalo módním hodnocení podle tzv. h-indexu. I v tomto případě se Vesmír podíval na postavení českých vědátorů, viz Vesmír 85, 555, 2006/9. Otevřu-li WoS a správně naťukám své jméno, zjistím, že můj h-index je 27 (správně 28, viz poznámku nahoře), což je víc, než má jakýkoliv jiný v Česku působíci kolega fyzik (nejvýše postavený fyzik má, podle žebříčku ve Vesmíru index 25). S údivem zjišťuji, že moje maličkost na seznamu chybí. Vzhledem k názvu mé mateřské organizace (Ústav chemických procesů AV ČR) bych mohl být zařazen mezi chemiky. Nicméně i s tímto h-faktorem (chemici ho mají vyšší) bych se do seznamu českých chemiků (i když jím nejsem a nikdy nebyl, a tudíž ani práce týkající se chemie nepublikuji) dostal, ale ani tam své jméno nenacházím.

Mohl bych nad vším opět mávnout rukou. Bohužel jsem se ale nyní setkal s tím, že v některých institucích úředníci na takovéto scientometrické „maličkosti“ koukají, např. pri tvoření různých odborných komisí, schvalovacích procesech apod. Takže kromě evidentní morální újmy může díky vašemu nepřesnému, ale oficiálně opublikovanému ohodnocení dojít i k újmě profesionální, což je zajisté poněkud závažnější.

Protože jsem až dosud považoval časopis Vesmír za seriózní, věřím, že vaším úmyslem nebylo někoho poškodit, či naopak vyzdvihnout. Rád bych se proto zeptal, jak se k tomuto problému postavíte a zda najdete nějaký zůsob nápravy.

Vážený pane profesore,

domnívám se, že autoři článku o Hirschově indexu si byli dobře vědomi úskalí spočívajících v používání jakýchkoli kritérií, která redukují kvalitu vědecké práce na jedno číslo. Svědčí o tom mj. následující citáty z inkriminovaného článku I. Faktora:

„Upozorňujeme, že uváděné hodnoty h-indexů byly získány jednoduchým hledáním ve WoS, takže u badatelů, kteří začali svoji vědeckou kariéru dříve než v letech 1975–1980, mohou být více nebo méně podhodnoceny. Výběr jmen v této i v dalších tabulkách byl subjektivní a přes naši snahu o úplnost se mohlo stát, že jsme na někoho zapomněli. Předem se za to omlouváme.“ […]„I tato metoda má – jako všechny metody hodnocení – jasné limitace: je vhodná hlavně pro starší badatele, neodlišuje vždy dobře pracovníky, kteří jsou opravdu vůdčími duchy týmů, od těch, kdo pracují spíše na dílčích úkolech ve velkých týmech, a samozřejmě se v ní musí velice brát v úvahu značné oborové odlišnosti. Tato metoda také znevýhodňuje vědce, kteří mají menší počet vysoce citovaných prací (a třeba i velmi vysoký průměr citovanosti na publikaci). I tuto metodu – tak jako všechny ostatní – musíme aplikovat opatrně, s rozmyslem, nikoli mechanicky. Ve velké většině případů však evidentně něco velmi důležitého říká.“

Zatímco rozumím jisté Vaší nespokojenosti nad tím, že se Vaše jméno neocitlo ve vzorku, kterým autoři dokládali své teze o výhodách a omezeních h-indexu, jsem v rozpacích nad oběma závěrečnými odstavci. Pochybuji, že by se úředníci řídili ve svém rozhodování tímto vzorkem. Značná část hodnocení vědy (a dokonce i řízení) je přece v rukách samotných vědců. Článek měl na existenci tohoto indexu upozornit a autoři ani redakce neměli v úmyslu vytvořit kompletní žebříček vědců v ČR. Doplňky rádi umístíme na web.