Gazely mezi liliemi

Odnepaměti znamenají více než jen zdroj výživy pro novorozeňata. Jsou symbolem krásy a plodnosti, inspirací výtvarníků i literátů, a nakonec i důležitým ekonomickým faktorem. Pravěká kráska z Věstonic měla prsa mohutná, antická Afrodite z ostrova Melu velká a pevná, Venuše zrozená z mořské pěny před očima Sandra Boticelliho je měla spíše drobnější.

„Prsy tvé jsou dva kolouši,
dvojčata gazelí pasoucí se v poli bílých lilií“

říká v Písni písní krásné Šulamit král Šalamoun ¹⁾ a o něco dále:

„To štíhlost tvá mi připomněla palmu datlovou
a tvoje prsy hrozny plodů jejích.
I řekl jsem si: Vylez na tu palmu
a trsy datlí v dlaních držet budeš.
A nechť tvé prsy jsou jak zralé hrozny vína,
dech tvůj nechť vůni jablek má.“

Jaroslav Seifert naproti tomu spatřil na hrudi své milé dvě jablka z Austrálie. ²⁾ Od kultovního významu poprsí je odvozen i jeho význam ekonomický. Vlastnosti, které s původní biologickou funkcí tohoto párového orgánu téměř nesouvisejí, bývají zdrojem sebevědomí pro jedny a frustrací pro druhé. Zdánlivé či skutečné ovlivňování velikosti a tvaru prsou zaměstnává celá odvětví průmyslu textilního (od dávných korzetů po dnešní „push-up efekt“) a chemického (od kosmetiky po silikony). Naši zaujatost nesdílejí všechny kultury. Jsou země, kde tradiční oděv prsa ani neskrývá, ani se je nesnaží zvýrazňovat. Takové, dejme tomu, Papuánce by patrně udivilo počínání evropského paparazziho, slídícího na vzdáleném mořském břehu, aby teleobjektivem zachytil slunící se poslankyni.

Dietou ke kráse?

Na začátku devadesátých let 20. století, v období nástupu agresivní reklamy „zaručeně přírodních a zdravých“ prostředků na hubnutí, se v časopisu Mladý svět objevila propagace produktů firmy Toochney (čti Tučnej). Ty, rovněž stoprocentně přírodní, slibovaly účinek právě opačný – výrazné vylepšení postavy díky oblinám vypěstovaným právě tam, kde si to uživatelka bude přát. Dieta složená z energeticky hodnotných pokrmů – špeku, knedlíků, cukrovinek a čokolády – svým vyvážením zaručovala přednostní ukládání tuku buď „dole“, nebo „nahoře“. Akce měla nečekaný ohlas. O recept si psaly ženy usilující o vlastní zkrášlení i mužové toužící vylepšit proporce svých partnerek. Autor hříčky fejetonista Richard Crha se nakonec omluvil všem, kdo nepochopili, že šlo o parodii na skutečné kampaně. Přiznal ale, že ho zaskočilo zjištění, kolik lidí bylo schopno brát vážně to, co on sám se snažil napsat jako zcela průhledný nesmysl pro pobavení publika.

Fytoestrogeny

O něco později se u nás prosadily fytoestrogenové potravinové doplňky. Jejich hlavní složkou jsou obvykle izoflavony ze sóji nebo jetele. Samotný termín fytoestrogen byl vytvořen před šedesáti lety v souvislosti s poruchami plodnosti u ovcí spásajících některé druhy jetele. Několik desetiletí jej používali hlavně veterináři, a to převážně v záporných souvislostech. Humánní medicína začala působení fytoestrogenů na lidské zdraví podrobněji studovat v osmdesátých letech 20. století. Na rozdíl od nešťastných australských ovcí u člověka izoflavony (v dávkách, jež mohou být přítomny v potravě) nežádoucí efekty nevyvolávají. Epidemiologická data i laboratorní studie vzbudily naopak řadu kladných očekávání, zejména pokud jde o prevenci onemocnění, jako jsou osteoporóza, choroby srdce a cév, rakovina prsu a příznaky menopauzy (viz Vesmír 83, 531–533, 2004). Právě k mírnění obtíží spojených s menopauzou se izoflavony používají.

Reklama si ráda osvojuje vědecké termíny a užívá je k svým cílům. Přitom nezřídka dochází k posunu nebo až překroucení původního významu. Tak se i slovo fytoestrogen postupně zařadilo mezi „nálepky“ pro „stoprocentně přírodní a zaručeně zdravé“ produkty.

Přírodní a vědecky dokázané?

Poměrně novou skupinou potravinových doplňků na našem trhu jsou přípravky, které prý mají zajistit rychlé, bezpečné a trvalé zvětšení poprsí těm méně obdařeným. První vlaštovky se objevily u zásilkových firem komunikujících se zákazníky pouze prostřednictvím P. O. boxů. Rozsah inzerce a výběr médií, ve kterých se uskutečňuje, naznačují, že dovozci počítají se zajímavým odbytem a snaží se oslovit zákaznice různého věku i úrovně vzdělání. ³⁾ Vedle jednoduchých upoutávek typu „celebrita doporučuje“ se objevují jiné, propracovanější inzeráty. Nezřídka odkazují na údajné výsledky vědeckého výzkumu. Texty mají dobrou slohovou úroveň, na laika patrně působí důvěryhodně. Věcně správné pasáže, jakoby převzaté z učebnic a populárněvědeckých článků, jsou doplněny nepodloženými ujištěními o zaručeném účinku a zdravotní nezávadnosti inzerovaných produktů. Jeden propagační materiál například uvádí: „Působení přírodních fytoestrogenů na lidský organizmus je velmi mnohostranné, mají ochranný vliv velmi komplexní a bylo pozorováno snížení rizika ženských nádorů, ochrana proti cévním chorobám a vliv na snížení cholesterolu. Bylo též vědecky prokázáno, že stimulace estrogenových receptorů v prsou komplexem přírodních rostlinných látek fytoestrogenů vede ke zvětšení prsů. Přírodní fytoestrogeny totiž způsobují, že prsní žláza začne opět růst a produkovat novou tkáň, čímž dochází ke zvětšování a zpevňování poprsí.“ ⁴⁾

Pokud něco bylo vědecky prokázáno, tak by o tom věda měla vědět. Uživatel databází WOS a PubMed (ale kolik jich najdeme mezi čtenáři časopisu Jackie?) snadno zjistí, že žádné výsledky výzkumu zaměřeného na zvětšování poprsí působením fytoestrogenů v odborných časopisech uveřejněny nebyly. ⁵⁾ Také použité rostliny jsou ve vědecké literatuře zmiňovány v jiných souvislostech. Pokud výrobci vůbec udávají složení přípravků, jde o bobovité rostliny obsahující běžné izoflavony (jetel, vojtěška), které prsní tkáň k růstu prokazatelně nepovzbuzují, popřípadě chmel (zdroj 8-prenylnaringeninu) a dále o druhy či produkty, které odborná literatura ve spojitosti s estrogenním účinkem vůbec neuvádí (smetanka lékařská, borůvka, máta peprná, přeslička rolní, pohanka, ovesné vločky a další).

Pohled endokrinologa

Velikost a tvar poprsí závisí jak na vrozených vlohách, tak na výživě a zdravotním stavu. Některým dívkám se jeho objem v pubertě změní tak rychle, že se kůže nestačí přizpůsobit, popraská a vytvoří se nehezké jizvy – tzv. strije. Dalším obdobím, které s sebou nese možnost prudké změny, je začátek kojení. Menší kolísání objemu prsou prožívá řada žen pravidelně během menstruačního cyklu. Je způsobeno zadržováním vody v období několika dnů předcházejících menstruaci. Mírné zvětšení poprsí může být vyvoláno užíváním hormonální antikoncepce. Tlak v prsou a jejich zvýšenou citlivost hodnotí většina žen v takových situacích jako nepříjemné. Těžko hádat, zda si to uvědomují ty, kterým jsou určeny lákavé sliby typu „konečně můžete mít postavu Vašich snů“.

U biologicky aktivních látek zdaleka neplatí automaticky, že „co je přírodní, to je zdravé“. ⁶⁾ Fytoestrogeny byly koneckonců objeveny nejdříve kvůli jejich nežádoucím účinkům. Izoflavonoidy se jeví jako bezpečné i v poměrně vysokých dávkách. Jinak je tomu u dalších typů fytoestrogenů. Některé, včetně těch z chmele, mohou při předávkování působit řadu zdravotních potíží, mezi nimiž nechybějí například poruchy menstruačního cyklu, hyperplazie dělohy, časté krvácení či neplodnost.

Ani účinnost, ani bezpečnost

Dosud nebyla uveřejněna jediná klinická studie, která by potvrzovala účinnost a dlouhodobou bezpečnost přípravků pro zvětšení poprsí. Zjistit se nedá ani poměr spokojených a nespokojených zákaznic. Ženy, které vnímají svůj vzhled jako slabinu, se v případě zklamání neodhodlají ke sporu, jímž by na ni upozorňovaly. Diskusní fóra na internetu obsahují jak záporné, tak kladné ohlasy. Anonymita tohoto média ovšem znemožňuje ověřit uveřejněná tvrzení, a naopak usnadňuje manipulaci. Určitou roli může hrát i placebo.

Jsou bylinkové výtažky slibující zázračný růst horního objemu jen draze prodávanými iluzemi? Nejspíš ano. A vlastně je to tak asi lepší.