fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Ústav molekulární genetiky

Akademie věd České republiky, v. v. i., Vídeňská 1083, 142 20, Praha 4 – Krč
6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 771, 2007/12
komerční prezentace

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (ÚMG) sídlí od ledna 2007 v krásné nové budově v areálu biomedicínských ústavů Akademie věd v Praze – Krči. V této budově pracuje nyní ve 20 výzkumných skupinách a dalších servisních útvarech celkem 260 pracovníků (z toho více než 90 studentů). V listopadu byla dokončena přilehlá moderní budova zvěřince (pro třicet tisíc myší) a v březnu bude dokončena ještě přednášková a konferenční budova se sálem pro 300 lidí.

  • Laboratoř buněčné signalizace a apoptosy

    vedoucí dr. Ladislav Anděra

    Laboratoř se zabývá signálními mechanismy spojenými s iniciací a s regulací tzv. apoptotické smrti zejména u nádorových buněk. Velmi nadějným se v tomto ohledu jeví cytokin zvaný TRAIL, který po navázání na „receptory smrti“ DR4 a DR5 selektivně a efektivně indukuje apoptosu transformovaných, nádorových buněk. Krom toho se laboratoř L. Anděry zabývá analýzou dalších souvisejících proteinů – receptoru DR6 a adapterového proteinu Daxx. Tento výzkum má potenciálně značný význam pro vyhledávání nových způsobů selektivní likvidace nádorových buněk.

  • Laboratoř molekulární farmakologie

    vedoucí dr. Jaroslav Blahoš

    Výzkum v laboratoři je zaměřen na objasňování toho, jak nervové buňky rozpoznávají signály z okolních buněk pomocí receptorů pro přenašeče nervových vzruchů (neurotransmitery). Po navázání neuro transmiteru (např. pro glutamát nebo pro kyselinu gamma-aminomáselnou) mění příslušný receptor prostorovou strukturu (konformaci). Tato změna umožňuje přenos informace na nitrobuněčné signální kaskády přes tzv. trimerní G-proteiny. Pracovníci týmu popisují změny receptoru, které nastávají po navázání neurotransmiteru, a dále hledají nové proteiny, jež regulují tyto receptory. Tyto poznatky by mohly vést k vývoji nových farmakologicky účinných látek.

  • Laboratoř biologie cytoskeletu

    vedoucí doc. Pavel Dráber

    Tato laboratoř se zabývá studiem cytoskeletu (dynamické sítě vláken uvnitř buňky), a to hlavně té části, která je tvořena mikrotubuly. Tyto struktury jsou zásadně důležité pro správný průběh buněčného dělení, udržení tvaru buňky a transport organel uvnitř buňky. Poruchy cytoskeletálních struktur mohou přispívat k nádorové přeměně. Pracovnící týmu se zabývají především regulačními mechanismy organizace mikrotubulů.

  • Vedení ústavu

    • ředitel prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. • zástupce ředitele RNDr. Petr Dráber, DrSc. • zástupce ředitele pro ekonomicko-organizační záležitosti ing. Mgr. Jiří Špička • předseda Rady ÚMG AV ČR, v. v. i., prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc. • předseda Dozorčí rady prof. ing. Jiří Drahoš, DrSc. • tajemnice ústavu PhDr. Mgr. Šárka Takáčová

    Ke stažení

    OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

    Doporučujeme

    Temní architekti tání

    Temní architekti tání uzamčeno

    Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
    Velký příběh malých rozdílů

    Velký příběh malých rozdílů

    Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
    Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

    Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

    Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
    Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...