Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Jak se brání čínské světlušky

 |  8. 11. 2007
 |  Vesmír 86, 679, 2007/11

Mnohé druhy světlušek se chemicky brání proti obratlovčím i bezobratlým nepřátelům. Dokážou vylučovat kapky nechutné hemolymfy (krve) podobně jako slunéčka. Některé světlušky jsou tak jedovaté (obsahují lucibufagin), že zabijí i ještěrku nebo žábu, která je spolkne, aniž se okamžitě pozvrací. Světlušky rodu Photuris samy jed nevytvářejí, ale získávají ho žraním světlušek rodu Photinus, které podvodně lákají falešnými světelnými signály.

Většina dospělých světlušek svítí nebo bliká při hledání pohlavního partnera. Jejich signály (délka a frekvence záblesků a jiné vlastnosti) jsou druhově specifické. Je však známo, že i larvy všech druhů, a dokonce embrya ve vajíčku světélkují. Považujeme to za aposematický signál, který podobně jako vosí černožluté pruhování nebo černé puntíky na červených krovkách slunéček varuje: „Nejez mne!“

Světluška Luciola leii je nový druh, popsaný teprve v roce 2006 z čínské provincie Hubei. Larvy této světlušky jsou vodní, lezou po dně mělkých říček, kde vysávají vodní plže. Svítí předposledním zadečkovým článkem, když se pohybují nebo když jsou vyrušeny. Hlavně ale při vyrušení či útoku vystrčí z hrudních a zadečkových článků měchýřky, jejichž žlázy produkují silně páchnoucí sekret. Pach připomíná borovou pryskyřici a v extraktu žláz byly skutečně nalezeny dva terpenoidy. Současně se svícením a páchnutím se larva staví mrtvou.

Larvy byly v laboratorních akváriích nabízeny kaprům, karasům a jiným rybám. Zlatí karasi je odmítli ihned, jakmile světluščí larvy vystrčily své pachové měchýřky, zatímco amuři sežrali průměrně dvě larvy, než začali další odmítat. Mravenci zaútočili na larvy nabídnuté poblíž hnízda a pokusili se je zatáhnout dovnitř, ale nechali je poté, co larvy vypustily sekret. Předem vyprovokované larvy mravenci odmítali hned. Další predátoři (jako slíďák, střevlík, svižník, stonožka a larva vážky) raději uhynuli hladem, než by žrali larvy čínské světlušky.

Po přezimování vylezou larvy na břeh, zakuklí se a vylíhnou se dospělci. Samečci za soumraku létají a na dálku na sebe upozorňují samičky sérií osmi záblesků zelené barvy, následovanou dvěma až třemi delšími světelnými signály. Když sameček zpozoruje samičku, rozsvítí stálé slabé zelené světlo a přistává. Pak si samičku namlouvá záblesky trvajícími 400 ms, následujícími po sobě v intervalu 1,8 s. Samička odpovídá delšími záblesky (910 ms). Dospělci žijí jen asi 10 dní. (Canadian entomologist 138, 860–870, 2006/6; Chemoecology 17, 117–124, 2007/2)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné