Amygdala a sexuální apentence

Mozkové jádro amygdala, součást Papezova emočního okruhu, spojená nejtěsněji s významným vegetativním centrem hypotalamem a neméně významným paměťovým centrem hipokampem, je v posledních letech zdrojem nových poznatků. Prapůvodně byla považována jen za centrum agrese a strachu (v mozku Charlese Whitmana, který v roce 1964 zastřelil několik lidí v univerzitním kampusu v Texasu, prokázala pitva tumor, který amygdalu utlačoval). Pozdější objevy ukázaly, že amygdala hraje hlavní roli ve formování a uchování paměťových stop spojených s emočními prožitky. Nedávno se zjistilo, že má také význam v rozpoznávání nových podnětů a adaptaci na ně (Vesmír 86, 344, 2007/6). Nyní němečtí badatelé upřesňují její podíl na sexuálních preferencích. Amygdala je zřejmě významným centrem sexuální apetence (ne již konzumace).

Saští neuropsychiatři, kteří se zaměřili na strukturální odchylky v mozcích pedofilů, studovali oblasti mozku považované za významné pro sexuální chování a porovnávali objem amygdaly a šedou hmotu přilehlých struktur. Pomocí magnetické rezonance vyšetřili celkem 15 delinkventních neagresivních pedofilů v ústav ní ochranné léčbě a 15 zdravých kontrol. Zároveň provedli psychologické vyšetření zaměřené na psychosociální adaptaci a sexuální delikty.

U pedofilů s prokázanými sexuálními delikty bylo zjištěno významné zmenšení pravé amygdaly a také úbytek šedé hmoty v pravé amygdale, na obou stranách v hipokampu a v septálních oblastech. Naopak zjistili větší objem pravého spánkového rohu a pravé mozkové komory. Menší objem amygdaly byl v přímé souvztažnosti se sklonem k stále stejným sexuálním deliktům (větší objem souvisel s pestřejší aktivitou), což odpovídá předchozím zjištěním, že poškození pravé temporální oblasti vyvolává zvýšení sexuální apetence, zatímco levostranné poškození její pokles. Ani anatomické nálezy, ani výsledky psychologických vyšetření nebyly v žádném vztahu k věku pacientů.

Autoři shrnují své výsledky v tom smyslu, že zjištěné defekty v pravé amygdale a přilehlé šedé hmotě lze považovat za patogenní pro pedofilii. Mohou být důsledkem vývojové poruchy (zbrždění psychosexuálního dozrávání), nebo reflektují předchozí sexuální napadení, zejména v dětství a během dospívání. S menším objemem amygdaly významně koreloval například incest v pacientově anamnéze. (Arch. Gen. Psychiatry 64,737–746, 2007)