Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Bakterie z jiného světa

Inspirace pro astrobiologii
 |  18. 1. 2007
 |  Vesmír 86, 13, 2007/1

Co všechno najdete v jihoafrickém zlatém dole? Zlato, horníky – a také izolované, úplně soběstačné společenstvo bakterií, které není kontaminováno lidskou činností. Objevil ho Li-Hung Lin s kolegy z Tchajwanské národní univerzity uvnitř zlomu horniny v zlatém dole Mponeng poblíž Johannesburgu. Nalezené bakterie nebojácně obývají prostředí v hloubce 2,8 kilometru pod zemí.

Jde o jedno z mála společenstev, která nepotřebují sluneční energii, a navíc jsou to zatím jediné bakterie, které k svému životu využívají síru a vodík geologického původu. Jsou úplně odříznuté od okolního světa, žijí ve velmi staré alkalické slané vodě, důkladně izolované od dalších vodních zdrojů. Okolní horninou jsou přeměněné bazalty z prahor, tedy z nejstaršího období vývoje zemské kůry.

Uhlovodíky v tomto podzemním světě nepocházejí z jiných živých organizmů, bakterie tu lišácky využívají vodík, který vzniká rozkladem vody v důsledku radioaktivního rozpadu izotopů uranu, thoria a draslíku z blízkých ložisek uranové rudy. Ke štěstí potřebují ještě sulfát, a ten se uvolňuje (rovněž působením radioaktivity) ze sirných sloučenin přinesených dávnými hydrotermálními roztoky.

Většina pozemského života jede na energii ze Slunce, vázanou fotosyntetickými organizmy. Na místech, jako jsou ložiska ropy nebo podmořské sopouchy (viz Vesmír 79, 253, 2000/5, 79, 327, 2000/6), se tu a tam vyskytnou společenstva chemoautotrofních bakterií (tj. získávajících energii oxidací anorganické látky), která jsou někdy propojená s dalším životem. Vždy však alespoň do určité míry využívají organické látky vzniklé fotosyntézou, které k nim různě prosakují z okolí.

Molekulární průzkum pomocí analýzy DNA-mikročipů o obrovské hustotě ukázal, že v objeveném společenstvu převládá dosud neznámý typ teplomilných chemoautotrofů, kteří energii získávají redukcí sirných sloučenin. Jsou z příbuzenstva klostridií, s nimiž tvoří jednu větev velké fylogenetické bakteriální linie známé jako Firmicutes. O izolovanosti nově objeveného bakteriálního světa svědčí i to, že se zdejší bakterie zřejmě už před nějakými 3 až 25 miliony lety (podle sekvencí bakteriálních genů) odštěpily od svých povrchových příbuzných. Bakterie z linie Firmicutes, které ve společenstvu převládají, slouží jako potrava pro jiné bakterie a vlastně hrají roli primárních producentů zcela nezávislých na Slunci. Nalezené společenstvo bakterií mohlo být soběstačné již v dávné geologické minulosti.

Objev je inspirativní pro astrobiologii, která se zabývá možnostmi života jinde ve vesmíru. Doposud mnozí badatelé o existenci trvalých, dlouhodobě izolovaných bakteriálních společenstev v hlubinách Země dost pochybovali. Nyní víme, že taková společenstva existují. Teď už nezní tak šíleně představa, že by podobná společenstva mohla žít i pod povrchem dalších světů, například Jupiterova měsíce Europy, kde nejsou podmínky pro podobnou formu života zcela vyloučené. Otázkou ovšem zůstává, odkud by tamější život pocházel. (Science 314, 479–482, 2006)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné