Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Sklo z oxidu uhličitého

 |  14. 9. 2006
 |  Vesmír 85, 507, 2006/9

Oxid uhličitý (CO2) je znám ve formě plynu i pevné látky – „suchého ledu“. Nedávno se však italským vědcům podařilo vyrobit jeho další modifikaci, která svým vzhledem i amorfní strukturou připomíná sklo. Návod na výrobu sklovité formy je jednoduchý, stačí působit na oxid uhličitý tlakem 40–50 gigapascalů (400 000–500 000 atmosfér).

Schopností tvořit sklovitý oxid osvědčuje uhlík svou příslušnost do skupiny IV A Mendělejevovy soustavy prvků. Patří do ní křemík a germanium, které také tvoří sklovité oxidy. Oxid křemičitý (SiO2) a oxid germaničitý (GeO2) jsou však pevné látky i za běžných podmínek, zatímco sklovitá forma CO2 je schopna existence jen při extrémně vysokém tlaku. Přesto se již objevují spekulace o praktickém využití nové formy CO2 např. v laserové technice. Uvažuje se také o tom, zda by tato molekula nemohla existovat ve vesmíru, např. uvnitř některých planet. (Nature 441, 857, 2006)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Zakouzlení světa

Zakouzlení světa

Ondřej Vrtiška  |  3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...