Encyklopedie změn krajiny

V momentě, kdy člověk přešel od lovecko-sběračského způsobu obživy k zemědělství, se významně změnila i jeho úloha v krajině. Přestal být tvorem pasivně přežívajícím, stal se z něj činitel měnící krajinu. Od těch dob se tvář Země mění stále rychleji, jednak v důsledku narůstajícího počtu obyvatel, jednak kvůli stále sofistikovanějším nástrojům a pracovním postupům. Poznání souvislostí mezi globálními změnami zemského pokryvu a globálními environmentálními a společenskými systémy se od poloviny sedmdesátých let 20. století prohlubuje. Dnes víme, že dopady využívání krajiny nebudou jen ekologické, ale projeví se i na poli hospodářském, politickém či demografickém (mění se sídelní struktura, roste migrace apod.).

S hlubším poznáváním změn krajiny a jejího využití se nám stále zřetelněji vynořuje složitost a šíře tohoto fenoménu. Není proto divu, že se na zpracování „Encyklopedie změn využití a pokryvu ploch“ podílelo téměř 90 autorů z celého světa. Většina z nich pochází ze Severní Ameriky a ze západní Evropy; najdeme zde ale i jednoho českého autora – Leoše Jelečka z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje UK v Praze.

Tato encyklopedie je jedním z výsledků mezinárodního výzkumného projektu Změny využití půdy a krajinného pokryvu, ¹⁾ na nějž od loňska navázala nová série projektů, jež se zabývají globální interakcí země, atmosféry a oceánu. ²⁾ Svým zaměřením vlastně encyklopedie připravuje pro tento projekt půdu. Velký důraz je v ní kladen na fungování globálních energetických, materiálových a chemických cyklů, na propojení systému půda – voda – vzduch, na souvislosti environmentálních změn na různých měřítkových úrovních, na existenci zpětných vazeb či na „hybatele změn“, a to i v historickém kontextu.

Encyklopedie má přes 300 hesel. Tři zásadní hesla – „Změny krajiny jako zásadní funkce v globální environmentální změně“, „Změna využití ploch v globální, historické perspektivě“ a „Změna pokryvu ploch“ – byla posunuta na začátek knihy a dostala větší prostor. Tato klíčová hesla usnadňují orientaci v dané problematice a tvoří „rozcestníky“ pro zbytek encyklopedie. Přehlednost díla zvyšuje „Průvodce k souvisejícím tématům“, který je na začátku 1. i 2. dílu a rozděluje hesla do 20 zastřešujících tematických okruhů (například „Spalování biomasy“, „Změny v suchých oblastech“ apod.). Přínosný je také seznam základní literatury na konci každého hesla.

Hesla encyklopedie pokrývají širokou škálu oborů, od geologie, klimatologie a hydrologie přes ekologii a geografii po zemědělskou vědu a ekonomii. Velký důraz je kladen na kartografické i statistické techniky a na praxi – politické nástroje, konkrétní projekty dálkového průzkumu Země, mezinárodní dohody, organizace a společnosti, nástroje pro plánování apod. Jsou zařazena i hesla popisující hlavní světové regiony a typy biotopů. Kratší hesla se věnují také významným časopisům a osobnostem spojeným se změnami krajiny. Nechybějí oddíly o významných světových plodinách a způsobech hospodaření, a dokonce ani o různých tropických nemocech.

Texty jsou čtivé a srozumitelné i pro čtenáře s horší znalostí angličtiny. Jako důležitá se nám jeví provázanost témat, která umožňuje knihu použít jako učební text. Pro vysokou systémovost a složitost tématu jsou v knize značné mezioborové přesahy, a proto mohou uvedenou encyklopedii užívat jak geografové a ekologové, tak lidé zaměření na zemědělskou či lesnickou vědu, biologové, sociologové apod. Velkým přínosem je vysoký podíl hesel zaměřených na praktické problémy.

Kniha je ojedinělým (prvním encyklopedickým) zpracováním změn krajiny a jejího využití. Přestože její cena může některé zájemce odradit, lze ji doporučit zejména knihovnám odborných pracovišť, jejichž pracovní náplň se pohybuje na pomezí věd přírodních a společenských. Toto dílo představuje užitečného pomocníka při orientaci ve složitém tématu environmentálních změn.