Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

První čínská výzkumná plavba kolem světa

 |  13. 7. 2006
 |  Vesmír 85, 390, 2006/7

Těsně před začátkem čínského nového roku, 23. ledna 2006, přistála v přístavu Čching-tao výzkumná loď Da Yang Yihao. Do svého domovského přístavu se vrátila po devítiměsíční plavbě, první novodobé čínské výzkumné expedici kolem světa. Vědeckou náplň projektu tvořil převážně geologický program zaměřený na průzkum ložisek nerostných surovin na mořském dně, ale na palubě byli i mořští biologové a další odborníci. Da Yang Yihao odrazila od břehu 2. dubna 2005 z Čching-tao směrem na východ do Tichého oceánu. V květnu doplnila palivo v Mikronésii a zamířila napříč Tichým oceánem do mexického Acapulca. Proplula Panamským průplavem a po několikadenní přestávce na Jamajce pokračovala začátkem října do Atlantického oceánu. Koncem listopadu přistála v Jižní Africe. Po týdenním odpočinku v Kapském Městě pokračovala přes Indický oceán do Singapuru a svou téměř 80 tisíc kilometrů dlouhou plavbu zakončila v domovském Čching-tao.

Současný výrazný ekonomický vzestup Číny se odrazil i ve zvýšeném zájmu o pronikání do světových moří. Jak ve svém kosmickém programu, tak i vstupem do oceánografického výzkumu se Čína snaží dokázat, že se již plně zařadila po bok světových velmocí. Čínská vláda nyní uvolňuje do oceánografického výzkumu značné prostředky. Hlavní plavidlo čínské výzkumné flotily Da Yang Yihao bylo zakoupeno v roce 1994 v Rusku, a v letech 2001 až 2002 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Původního majitele však stále připomínají mnohé ruské nápisy uvnitř lodi. Číňané ovšem investují i do dalšího zařízení. V roce 2005 byl dokončen vývoj nového automatického robotu pro průzkum mořského dna Sea dragon, který se však bohužel ztratil během druhého testovacího ponoru. Letos se též předpokládá dokončení nového čínského batyskafu, jenž by hloubkou ponoru až 7000 m měl výrazně předčít legendární americký batyskaf Alvin.

Prestižní plavbu kolem světa ostře sledovaly čínské politické kruhy. Na Jamajce navštívil Da Yang Yihao čínský velvyslanec a při mezipřistání v Kapském Městě dokonce Li Čchang-čchun – člen politbyra ÚV KS Číny, šéf propagandy a jeden z nejmocnějších mužů současné vládní garnitury. Není tajemstvím, že vědecké oceánografické projekty jdou často ruku v ruce s projekty vojenskými. Čína v současné době upevňuje své postavení vojenské mocnosti rozsáhlými investicemi do námořních sil včetně výstavby ponorek.

Všechna tato fakta naznačují, že po více než pěti stech letech se Čína vrací na světové oceány. V souvislosti s plavbou se často zmiňuje 600. výročí plaveb čínského admirála Čeng Chea, který mezi léty 1405 a 1433 prozkoumal rozsáhlé oblasti Tichého a Indického oceánu. 1) Existují dokonce nepodložené spekulace o tom, že mohl se svým rozsáhlým loďstvem dosáhnout i pobřeží Ameriky. Mocenská změna na čínském císařském dvoře však učinila této námořní expanzi na dlouhou dobu přítrž a stavba velkých námořních lodí byla dokonce zakázána. Nyní se však Čína na hladiny světových moří vrací a vše naznačuje, že se s čínskými oceánografickými projekty budeme setkávat stále častěji.

Poznámky

1) Podrobněji viz Fénix, informační zpravodaj česko-čínské společnosti 2/2002, s. 4–30.

Ke stažení

O autorovi

Michal Koblížek

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D., (*1972) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Třeboni se zabývá studiem fotosyntézy řas a bakterií. Přednáší oceánografii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity
Koblížek Michal

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné