Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Mravkolev alias Ťutínek

 |  13. 7. 2006
 |  Vesmír 85, 384, 2006/7

Troufám si tvrdit, že většina čtenářů Vesmíru nikdy neviděla dospělého mravkolva, přestože je hojný, a pokud ho viděli, netušili, na co se dívají. Zato znají Ťutínka, larvu mravkolva, a to díky fundamentální entomologické publikaci – Ferdovi Mravencovi od Ondřeje Sekory.

Mravkolev obecný (Myrmeleon formicarius) je zástupce síťokřídlého hmyzu z čeledi Myrmeleontidae (mravkolvovití) a jak napovídá jeho jméno, 1) je postrachem pro mravence. Nikoliv však dospělec, ale jeho dravá larva. Zavalité larvy s velkou hlavou a silnými ozubenými kusadly žijí v lesní hrabance nebo jemné sypké půdě na dně nálevkovité jamky (o průměru 1 až 5 cm), kde číhají na kořist. Jamky bývají na slunných místech, často pod keři či skalními převisy, aby byly chráněny před deštěm. Kdo navštívil některé ze skalních měst v Českém ráji, určitě si jich všiml. Kořistí larev je drobný hmyz, nejčastěji mravenci. Mravenec na sypkém podkladu snadno sklouzne do jamky, je uchopen mohutnými kusadly, usmrcen a vysát. Když se kořist snaží z pasti uniknout, metá po ní larva zrnečka písku, až ji znovu srazí do jamky. 2)

Larva obvykle dvakrát přezimuje. Druhým rokem vytvoří asi 20 mm dlouhý kokon, v němž se zakuklí a většinou v červenci se z něj líhne imago. Dospělec má štíhlé tělo a dlouhá úzká křídla o rozpětí 65 až 75 mm, krátká paličkovitá tykadla a dlouhá pysková makadla. Přes den sedí v křoví či jiném úkrytu, z nějž vylétá teprve večer. Samička láká samečka pomocí feromonů 3) a po kopulaci snáší drobná vajíčka jednotlivě do suché půdy.

Larva mravkolva je klasickým příkladem tvora s mimotělním trávením. Kusadla má dlouhá, ústní otvor je však nefunkční. Potravu přijímá jen v tekuté podobě kanálkem, který vzniká přiložením párovitých čelistí zespodu ke kusadlům. Aby se potrava změnila na tekutou, vstříkne larva do oběti množství slin, jež obsahují pestrou směs enzymů. Ty způsobí, že se vnitřní orgány kořisti během krátké doby přemění na tekutinu, kterou larva vysaje. Nepoživatelný chitinový krunýř pak odhodí.

Poznámky

1) Obdobně v angličtině ant-lion, v němčině Ameisenlöwe, v polštině mrówkolew.
2) Podrobněji o larvách mravkolvů viz Vesmír 83, 346, 2004/6.
3) Mezi chemickými látkami, které fungují jako sexuální feromony, byly nalezeny terpenické alkoholy nerol a nostrenol (Insect Biochem 10, 1, 1980).

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné