Aktuální číslo:

2019/2

Téma měsíce:

Barvy

DNA z latimerie v člověku

Živá fosilní sekvence nástrojem evoluce
 |  13. 7. 2006
 |  Vesmír 85, 389, 2006/7

Trvalo téměř 60 let, než se potvrdila prorocká slova Barbary McClintockové, která při objevení pohyblivých elementů DNA v roce 1950 předpověděla jejich regulační funkci pro vyjádření (expresi) genů a dala jim název kontrolní elementy (viz Vesmír 79, 273, 2000/5). 1) Po osekvencování řady genomů již víme, že tyto části, donedávna nelichotivě označované jako „odpadní“, „zbytečná“ či „nesmyslná“ DNA, jsou ve skutečnosti důležitou součástí genomu.

V lidském genomu zaujímají sekvence kódující protein jen malou část (2–3 %). Při analýze nekódujících sekvencí lidského genomu i genomů jiných obratlovců se našlo v DNA více než 5 % úseků vysoce konzervativních, tj. majících u různých druhů organizmů identické sekvence. To je ovšem mnohem více, než lze očekávat v procesu neutrální evoluce (řízené jen genetickým posunem). Gill Bejerano z Kalifornské univerzity v Santa Cruz a jeho kolegové našli konzervativní nekódující element DNA o délce asi 200 párů bází (Science 304, 1321–1325, 2004) naprosto shodný u člověka a myši. Ještě víc je ale překvapilo, že téměř shodný úsek našli i v genomu latimerie, lalokoploutvé ryby považované za živou fosilii (její předkové žili v siluru, tj. před více než 400 miliony let).

Kdyby tato oblast DNA neměla žádnou funkci a nebyla pod selekčním tlakem, již dávno se v ní nahromadilo tolik mutací, že by dnes nebyla rozpoznatelná. Když uvážíme, že se množství kopií tohoto úseku našlo u všech dosud zkoumaných čtyřnohých organizmů (žab, slepic, vačic, potkanů, psů, myší, šimpanzů), nějakou funkci asi mít musí. Sekvence DNA tohoto elementu, které byly kdysi pohyblivé, se přestaly přemísťovat ještě před oddělením savců. Umístění těchto kopií v lidském genomu naznačuje, že jsou nejspíš potřebné pro vývoj neuronů a celého mozku. Podrobná analýza jedné kopie prokázala, že tento dosti konzervativní element reguluje uplatnění genu pro vývoj motorických neuronů (Nature 441, 87–90, 2006). Zatím se můžeme jen dohadovat, jestli vložení této kopie konzervativního elementu vedlo k nové funkci, zlepšilo koordinaci pohybu a přispělo tak ke vzniku čtvernožců.

Vzhledem k tomu, že pohyblivé elementy DNA převažují ve všech genomech, nečeká nás v brzké době spokojený badatelský důchod, a to ani tehdy, až budeme znát funkci všech kódujících genů lidského genomu. Spíš naopak, vždyť konzervované elementy mají miliony kopií, z nichž známe zatím jen nepatrnou část. Můžeme se těšit na další překvapení, co všechno se v dynamickém genomu organizmů odehrálo a odehrává.

Poznámky

1) Podrobnější článek P. Smýkala na toto téma přinese Vesmír v některém z příštích čísel.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Petr Smýkal

Ing. Petr Smýkal, PhD., (*1969) vystudoval Vysokou školu zemědělskou a Přírodovědeckou fakultu UK, obojí v Praze. Ve firmě Agritec Plant Research, s. r. o., v Šumperku se zabývá biotechnologickými metodami a jejich využitím v geneticko-šlechtitelském výzkumu lnu a hrachu.

Doporučujeme

Lov kýchajících demokratů

Lov kýchajících demokratů uzamčeno

Tomáš Grim  |  4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb uzamčeno

Zuzana Musilová  |  4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk

Optická pinzeta a světelný záblesk

Hana Turčičová  |  4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné