Ze soukromého života krtonožky

Krtonožka je hmyz z řádu rovnokřídlých (Orthoptera). Její jméno Gryllotalpa (z gryllus – cvrček, talpa – krtek) dává tušit, že jde o podivného tvora. ¹⁾ Vypadá jako veliký cvrček, ale krtka poněkud připomíná způsobem života. Občas vídáme neblahé stopy její činnosti, když zjara vysadíme například salát a přes veškerou péči nám sadba uvadne. Většinou nás ale nenapadne, že za to může krtonožka, která tráví většinu života pod zemí, a navíc je aktivní v noci, tudíž nemáme šanci ji vidět. Je škodlivá? Přijde na to. Dospělá krtonožka zkrátka sežere, na co přijde, od larev škodlivého hmyzu po kořínky čerstvé sadby. Pokud toho na své zahradě moc nepěstujete a necháváte na přírodě, aby pracovala za vás, může být krtonožka někdy i užitečným pomocníkem. Jste-li však vášnivými zahradníky a od rána do večera se rýpete v hlíně, bude pro vás krtonožka katastrofou.

Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) je největším zástupcem rovnokřídlých u nás, dosahuje délky až 5 cm. Vyskytuje se na lukách, v sadech, na polích a v zahradách, kde lopatovitými předními končetinami vyhrabává v půdě hnízdo se systémem chodeb. Její chodbičky jsou 10 až 15 cm pod povrchem, ale na zimu se zahrabává do hloubky až dvou metrů.

Námluvy a svatební obřady krtonožek jsou – jak je to u rovnokřídlých zvykem – doprovázeny bujarými hlasitými projevy. Sameček si nejprve vyhloubí v zemi „svatební“ komůrku, a pak do ní láká samičku hlasitým cvrčením, které vyluzuje třením předních křídel o sebe. Křídla jsou vybavena pilníčkem (ozubeným smyčcem) a ostrou lištou. Zadrhnutím zoubků o lištu se rozkmitává membrána zvukotvorné plošky, tzv. „harfy“, která je od zbytku křídla oddělena pružnou a ohebnou zónou. Chvění zbytku křídla, které by tón znečišťovalo, je tlumené, pouze dotváří plnost tónu. Krtonožky se ozývají v krátkých sériích po jedné až dvou vteřinách, přestávky mezi „hudebními čísly“ jsou o něco delší. Každý druh má svou specifickou tónovou frekvenci. Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) „vysílá“ na frekvenci 1,6 kHz, což odpovídá tříčárkovanému g, kdežto pro americkou krtonožku Gryllotalpa major je charakteristická frekvence 2 kHz, tedy tříčárkované h. Pro svůj „hudební projev“ využívá sameček zákony akustiky. Několik centimetrů pod zemí si vyhloubí nálevkovitý otvor a kulovitou komůrku. Komůrka slouží jako rezonátor a otvor jako hlásná trouba. Změnou polohy v dutině rezonátoru může sameček svůj „nástroj“ naladit.

I když umí krtonožka létat, tráví většinu času pod zemí. Silnýma předníma nohama hloubí samička složitý systém chodbiček a připravuje hnízdo pro svá vajíčka. Evropská krtonožka začíná s kladením koncem dubna nebo v květnu a pokračuje celé léto; celkem vyklade 100 až 300 vajíček. Z nich se pak během několika týdnů líhnou nymfy, které se pod zemí živí vlasovými kořínky rostlin. Rostou pomalu, zimu přečkávají v podzemí a dospívají až v létě následujícího roku. Samička krtonožky je vzornou matkou, o vajíčka i nymfy se dobře stará.

Nepřáteli krtonožek jsou například ropuchy, ptáci a v Americe také samotářské kutilky rodu Larra. ²⁾ Největším nepřítelem krtonožek je člověk, jemuž občas přemnožené krtonožky zdevastují pastviny, zahrady či kriketová hřiště. Boj s nimi není snadný ani levný. V poslední době si ale krtonožku oblíbili genetikové. ³⁾ Studium jejího genomu a proteinů kódovaných jednotlivými geny umožňuje lépe pochopit vývojové vztahy mezi jednotlivými skupinami hmyzu.