Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ze soukromého života krtonožky

Dostaveníčko pro smyčce a harfu
 |  15. 6. 2006
 |  Vesmír 85, 322, 2006/6

Krtonožka je hmyz z řádu rovnokřídlých (Orthoptera). Její jméno Gryllotalpa (z gryllus – cvrček, talpa – krtek) dává tušit, že jde o podivného tvora. 1) Vypadá jako veliký cvrček, ale krtka poněkud připomíná způsobem života. Občas vídáme neblahé stopy její činnosti, když zjara vysadíme například salát a přes veškerou péči nám sadba uvadne. Většinou nás ale nenapadne, že za to může krtonožka, která tráví většinu života pod zemí, a navíc je aktivní v noci, tudíž nemáme šanci ji vidět. Je škodlivá? Přijde na to. Dospělá krtonožka zkrátka sežere, na co přijde, od larev škodlivého hmyzu po kořínky čerstvé sadby. Pokud toho na své zahradě moc nepěstujete a necháváte na přírodě, aby pracovala za vás, může být krtonožka někdy i užitečným pomocníkem. Jste-li však vášnivými zahradníky a od rána do večera se rýpete v hlíně, bude pro vás krtonožka katastrofou.

Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) je největším zástupcem rovnokřídlých u nás, dosahuje délky až 5 cm. Vyskytuje se na lukách, v sadech, na polích a v zahradách, kde lopatovitými předními končetinami vyhrabává v půdě hnízdo se systémem chodeb. Její chodbičky jsou 10 až 15 cm pod povrchem, ale na zimu se zahrabává do hloubky až dvou metrů.

Námluvy a svatební obřady krtonožek jsou – jak je to u rovnokřídlých zvykem – doprovázeny bujarými hlasitými projevy. Sameček si nejprve vyhloubí v zemi „svatební“ komůrku, a pak do ní láká samičku hlasitým cvrčením, které vyluzuje třením předních křídel o sebe. Křídla jsou vybavena pilníčkem (ozubeným smyčcem) a ostrou lištou. Zadrhnutím zoubků o lištu se rozkmitává membrána zvukotvorné plošky, tzv. „harfy“, která je od zbytku křídla oddělena pružnou a ohebnou zónou. Chvění zbytku křídla, které by tón znečišťovalo, je tlumené, pouze dotváří plnost tónu. Krtonožky se ozývají v krátkých sériích po jedné až dvou vteřinách, přestávky mezi „hudebními čísly“ jsou o něco delší. Každý druh má svou specifickou tónovou frekvenci. Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) „vysílá“ na frekvenci 1,6 kHz, což odpovídá tříčárkovanému g, kdežto pro americkou krtonožku Gryllotalpa major je charakteristická frekvence 2 kHz, tedy tříčárkované h. Pro svůj „hudební projev“ využívá sameček zákony akustiky. Několik centimetrů pod zemí si vyhloubí nálevkovitý otvor a kulovitou komůrku. Komůrka slouží jako rezonátor a otvor jako hlásná trouba. Změnou polohy v dutině rezonátoru může sameček svůj „nástroj“ naladit.

I když umí krtonožka létat, tráví většinu času pod zemí. Silnýma předníma nohama hloubí samička složitý systém chodbiček a připravuje hnízdo pro svá vajíčka. Evropská krtonožka začíná s kladením koncem dubna nebo v květnu a pokračuje celé léto; celkem vyklade 100 až 300 vajíček. Z nich se pak během několika týdnů líhnou nymfy, které se pod zemí živí vlasovými kořínky rostlin. Rostou pomalu, zimu přečkávají v podzemí a dospívají až v létě následujícího roku. Samička krtonožky je vzornou matkou, o vajíčka i nymfy se dobře stará.

Nepřáteli krtonožek jsou například ropuchy, ptáci a v Americe také samotářské kutilky rodu Larra. 2) Největším nepřítelem krtonožek je člověk, jemuž občas přemnožené krtonožky zdevastují pastviny, zahrady či kriketová hřiště. Boj s nimi není snadný ani levný. V poslední době si ale krtonožku oblíbili genetikové. 3) Studium jejího genomu a proteinů kódovaných jednotlivými geny umožňuje lépe pochopit vývojové vztahy mezi jednotlivými skupinami hmyzu.

Poznámky

1) Viz též angl. mole cricket nebo něm. Maulwurfsgrille.
2) Entomophaga 29, 323, 1984.
3) Biotechnol. Lett. 27, 589, 2005; GENE 353, 155–168, 2005/2.

Ke stažení

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné