Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ptačí chřipka

 |  16. 3. 2006
 |  Vesmír 85, 132, 2006/3

Velkým tématem, které na nedávném zasedání Evropské asociace lékařských akademií v Bruselu otevřel jeden z největších expertů na ptačí viry Thierry van den Berg, 1) je problematika ptačí chřipky a nebezpečí chřipkové pandemie. Nejprve van den Berg krátce shrnul genetiku a antigenní vlastnosti chřipkového viru. Upozornil, že virus má 10 genů, které kódují virovou kapsli, hemaglutinin a neuraminidázu. U ptačí varianty se mohou vyskytnout všechny kombinace hemaglutininových („H“) a neuraminidázových („N“) antigenů, 2) zatímco u lidské jenom některé. Nahromadění mutací hemaglutinin-neuramidázových antigenů (antigenní drift) vede k epidemii. Kompletní výměna (antigenní shift), ke které může dojít např. při infekci jedné buňky dvěma viry najednou, vede k rozsáhlé epidemii – pandemii. K tomuto jevu může dojít v praseti, které může onemocnět jak lidskou, tak ptačí chřipkou. Rezervoárem ptačí chřipky jsou divoce žijící ptáci a drůbež v Asii. Rezervoárem lidské chřipky je evropská a jiná populace. Výbušná situace může nastat ve chvíli, kdy dojde k antigennímu shiftu, např. na farmách v Asii, kde se na praseti střetnou oba typy virů, vymění si genetickou informaci a takto vzniklý virus, je-li potom dále uvolňován, se téměř bez jakékoli obrany člověka šíří v pandemickém rozměru. Pandemie přicházejí v intervalu zhruba 22 let s rozpětím 9–49 let. Znamená to tedy, že riziko vzniku další pandemie je skutečně reálné, protože poslední byla před více než 30 lety. Opatřením proti tomuto riziku by bylo jednak očkování volně žijících ptáků, což je nereálné, jednak oddělení prasat od ptáků a zvýšená hygiena zacházení s nimi na farmách v Asii (o to se experti snaží), změna ustájení (oddělení prasat od ostatních zvířat) a omezení či zákaz kohoutích zápasů (jeden z mužů, kteří v Asii nedávno zemřeli na ptačí chřipku, onemocněl tak, že svému kohoutovi vycucával hleny z nosu, protože se domníval, že kohout prohrává proto, že je unaven, a unaven je proto, že je zahleněn a špatně se mu dýchá).

Dalším opatřením je očkování proti lidskému chřipkovému viru typu A, které snižuje pravděpodobnost antigenního driftu a lidské epidemie, a tak i pravděpodobnost smíchání genetické informace (tzv. reassortmentu) ptačí a lidské varianty viru a jeho následného rozšíření po světě. I když tedy očkování proti lidskému typu chřipky není účinné proti chřipce ptačí, je součástí preventivních opatření, která snižují pravděpodobnost takového vývoje. Součástí preventivních opatření jsou rovněž opatření legislativní, která zajišťují určité nouzové řešení, neboť ve chvíli, kdy pandemie vypukne (a to je první okamžik, kdy lze vyrábět vakcíny na jistotu, neboť do té doby nikdo nezná přesné antigenní složení budoucího viru), je již zpravidla pozdě a je třeba se vyhnout zdlouhavému registračnímu procesu pro nově vyráběné vakcíny. Nemluvě o tom, že výrobní kapacita subjektů, které produkují vakcíny, není na pandemický rozvoj infekce dimenzována a ani tak být dimenzována nemůže, protože v období mezi pandemiemi by se neuživila.

Poznámky

1) Působí v bruselském Veterinary and Agrochemical Research Centre, Section of Avian Virology and Biotechnology.
2) Odtud označení antigenního typu např. H5N1.

Ke stažení

O autorovi

Cyril Höschl

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., (*1949) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je ředitelem Psychiatrického centra Praha. Působí na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Spolu s prof. J. Libigerem a J. Švestkou je editorem učebnice Psychiatrie (Tigis, Praha 2002). Je šéfredaktorem časopisu Psychiatrie a viceprezidentem Evropské asociace lékařských akademií.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné