Není vražda jako vražda

Tak přesně to měli na mysli čeští zákonodárci, když se pustili do novely trestního zákoníku. Prvního prosince 2005 pak všechny české deníky oznámily, že poslanecká sněmovna novelu schválila, což vyvolalo zejména bouřlivé reakce politiků. Šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek například prohlásil, že „sněmovna otevírá Pandořinu skřínku a hraje si s rizikem, jehož konce nemůže dohlédnout“, a někteří další se vyjádřili přesněji v tom smyslu, že jde o počátek legalizace eutanazie. Nyní prožíváme „oddychový čas“ a lze předpokládat, že emotivní diskuse budou obnoveny ve chvíli, kdy kontroverzní novelu bude projednávat senát. Ať již dospěje k jakýmkoliv závěrům, je třeba se odpovědně zamyslet nad tím, co se vlastně stalo a zda kritici současné novely mají pravdu, či nikoliv. Pro zachování objektivity je třeba uvést, že zazněly i názory obhajující novelu (vždyť byla přece schválena) poukazem na to, že se vlastně nic nemění.Podle „starého“ trestního zákoníku byla každá vražda (nebo napomáhání k ní) trestná, a to sazbou až 25 let, popřípadě trestem doživotí. Skutková podstata i okolnosti konkrétní vraždy byly jistě vždy pečlivě posuzovány a přihlíželo se i k polehčujícím okolnostem. Důležitý a značně rozhodující byl průkaz motivu. Pakliže někdo vraždil ze zištných, vilných či jiných důvodů, byl sice posuzován podle stejných principů jako ten, kdo se vraždy dopustil z milosrdenství, ale přesto mohla být výše trestu značně rozdílná a za smrt z milosrdenství mohla být udělena v dolní sazbě, anebo mohl být dotyčnému trest dokonce zcela prominut. Záleželo ovšem na posuzovatelích, tj. soudcích, kteří se v názoru na rozdílné motivy vražd (a tedy i následné tresty) mohli značně rozcházet.

V novele trestního zákoníku je patrný posun v tom, že zákonodárci zcela zřetelně oddělují tresty za vraždy provedené z různých motivů a za vraždu z milosrdenství. Zatímco v prvním případě možné tresty dokonce zvýšili na 30 let (a samozřejmě ponechali i výjimečný trest), za vraždu z milosrdenství deklarovali trestní sazbu v pásmu 0–6 let. Mají tedy pravdu ti, kteří tvrdí, že se vlastně nic nestalo, neboť nulový až šestiletý trest mohl aktér vraždy získat i před novelou, jestliže přísnější soudce „šel“ nad hranici 6 let. Jistý rozdíl tu ale přece jen je.

Souhlasím s těmi, kteří se obávají vývoje směrem k legalizaci nějaké formy eutanazie, a to především z následujících důvodů: poprvé se v trestním zákoně zřetelně mluví o vraždě z milosrdenství a je jí přiznána privilegovaná skutková podstata. I když je možné akceptovat rozdíly v motivech, přece jen zaráží absence jakýchkoliv kritérií, podle kterých se příště budou soudci řídit (komu trest odpustí a komu „napaří“ byť „jen šest let“). A jak budou měřit soucit? A jak bude prokazována vážně míněná a naléhavá žádost umírajícího? Jak jeho rozumný, svobodný a vážný projev autonomního rozhodování? A jak bude zabráněno zneužití, jehož formy jsou nejen předpokládané, ale i skutečné (tzv. holandský kluzký svah ve formě nevyžádaných a nechtěných vražd z milosrdenství). Pestré možnosti zneužití by však vyžadovaly samostatné pojednání. A není to náhodou tak, že ten, kdo prosí o milosrdnou smrt, a ten, kdo ji „ve jménu dobra“ provede, potřebuje naši pomoc, podporu a účastenství více a naléhavěji než liberálnější legislativní rámec pro jednání v extrémní tísni a beznaději? Není vhodnější a účinnější uvažovat o možnosti ukončení léčby, která je marná a která nemocnému přináší dystanazii (zadrženou smrt, a tedy dlouhé a namáhavé umírání), a o následné nezbytné paliativní strategii léčby a péče?

A jak to bude „s metodou“ provedení vraždy z milosrdenství? Je humánní vraždit léky z domácí lékárničky, „osvědčenými“ lektvary, plynem, či dusicím polštářem? Lze předpokládat, že několik laicky provedených vražd z milosrdenství vyvolá potřebu „důstojné metody“, čímž se celý problém přenese do roviny tzv. lékařsky asistované sebevraždy. Budeme mít pak k lékařům vztah důvěry, že vždy chrání život?

Z naznačených důvodů se domnívám, že má Miroslav Kalousek pravdu, a budu se radovat, když bude stejného názoru i senát. V každém případě ale začala hra s ohněm.