Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Nárůst kyslíku v atmosféře a rozvoj savců

 |  16. 2. 2006
 |  Vesmír 85, 70, 2006/2

Vymření velkých plazů koncem druhohor a nástup savců je jedním z hlavních témat paleontologie. K množství hypotéz nedávno přibyla studie amerických vědců, podle níž mohl být rozvoj savců umožněn nárůstem množství kyslíku v atmosféře.

Na základě izotopového složení mořských sedimentů se autorům podařilo rekonstruovat změny koncentrace kyslíku v atmosféře za posledních 205 milionů let. Analýza naznačuje, že na počátku jury bylo v atmosféře pouze kolem 10 % kyslíku, tedy zhruba polovina dnešního množství. V tomto období se také začali objevovat první nejprimitivnější savci. V průběhu jury došlo k prudkému nárůstu množství kyslíku, který na konci tohoto období dosáhl přibližně 15 %. Kyslíku přibývalo po celou křídu a počátkem třetihor, a až před nějakými 40 miliony let dosáhl dnešní úrovně. V průběhu tohoto období pokračoval vývoj savců od jednodušších druhů (kam patří ptakořitní a vačnatci) po moderní placentální savce, kteří se objevují na scéně počátkem třetihor.

V porovnání s plazy mají teplokrevní savci výrazně vyšší spotřebu kyslíku. U placentálních savců je navíc dostatečné množství kyslíku klíčové pro zdárný vývoj a donošení plodu. To mohlo být příčinou, proč se placentálové plně rozvinuli až v třetihorách, kdy množství kyslíku dosáhlo dnešní úrovně. Dopad obřího meteoritu, který na přelomu druhohor a třetihor způsobil globální katastrofu spojenou s vymřením množství druhů, byl již zřejmě pouhou tečkou zakončující éru velkých plazů, jejichž evoluční čas se i tak naplnil. Uvolněný životní prostor pak mohl být rychle ovládnut nastupujícími savci, jimž vyšší množství kyslíku v atmosféře umožnilo i rozvoj velkých druhů. (Science 309, 2202, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michal Koblížek

Doc. Michal Koblížek, Ph.D., (*1972) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Třeboni se zabývá studiem fotosyntézy bakterií a řas. Přednáší oceánografii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.
Koblížek Michal

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...