Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Kotrčův mlýn, Vysočina

Lucie Kavánová
 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 702, 2006/11

Když jsem poprvé uviděla na fotografii Kotrčův mlýn, připadalo mi až zvláštní, jak silně na mne zapůsobil. Po nějakém čase jsem si vzpomněla: Robinson Jeffers! Básník a jeho žulový dům na mysu Big Sur, s širokým oknem směrem k oceánu. Mlýn na Českomoravské vrchovině ovšem hledí širokým oknem na lesní jezero a poměřuje se nikoli s pobřežními skalisky, ale s drsnou měkkostí Vysočiny a výškou smíšeného lesa. Není majestátní, jen bytelný. Má ale kvalitu lidského díla zcela přirozeně vrostlého do krajiny. Nebylo tomu tak vždy: důstojnost mlýnu vrátila až nedávná rekonstrukce podle projektu Lucie Kavánové.

Češi jsou národ chalupářů a Kotrčův mlýn donedávna vypadal podle toho. Ne že by snad nebyl udržovaný, právě naopak: pozvolna se péčí předchozích majitelů proměňoval v cosi mezi alpskou chalupou a chatou v Posázaví. Dřevěné obložení natřené všudypřítomným hnědým luxolem, dřevěná lodžie a nad ní podkrovíčko pod doširoka rozkročenou střechou, uvnitř skrumáž malých, špatně osvětlených místností. Z původního mlýna a jeho zařízení nezbylo prakticky nic: jen tahle „chata“ obemknutá dvojicí potoků, mlýnské kolo dávno zmizelo, voda z náhonu byla odvedena. Zůstávalo krásné místo a dům, který v něm byl dobře usazen.

Základním materiálem, ze kterého je mlýn postaven, je místní kámen – žlutavá lipnická žula. Architektka dům především očistila od dřevěného obkladu a změnila jeho proporce dostavbou štítových zdí. Díky tomuto zvýšení a nepřesahující nové střeše, která dává domu precizní obrys, získal mlýn kompaktní a sebevědomý tvar. Do jižní zdi bylo v druhém podlaží vybouráno široké okno a před něj vetknut balkon s tenkým zábradlím z kovových lan, které neruší výhled na (nově vybudované) jezero. Všechna okna dostala posuvné okenice ze světlého dřeva.

V interiéru vznikl velkorysý prostor o třech podlažích: patra nejsou dále členěna s výjimkou příček oddělujících hygienické zařízení. Celý dům má půdorys zhruba 9 krát 8 m a zdi jsou v přízemí až metr silné. Vznikly tři místnosti nad sebou: kuchyň s jídelnou, obývací pokoj s panoramatickým oknem a nahoře v podkroví ložnice s koupelnou. Zadáním klientů byl víkendový dům s možností trvalejšího bydlení. Není pochyb o tom, že se Lucii Kavánové podařilo maximálně zhodnotit potenciál domu i místa a vytvořit současnou, jednoznačně moderní interpretaci lokální stavební tradice i „genia loci“. Kotrčův mlýn získal zcela po právu 1. místo v soutěži Nový domov 2005 v kategorii rekonstrukce.

Obrázky

Ke stažení

RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jana Tichá

PhDr. Jana Tichá (*1964) vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se moderní a současnou architekturou, je ředitelkou nakladatelství Zlatý řez a šéfredaktorkou stejnojmenného časopisu. Jako editorka připravila antologie teoretických textů Architektura na prahu informačního věku (2001) a Architektura v informačním věku (2006), společně s Irenou Fialovou je autorkou průvodce po nejnovější pražské architektuře PRG 2021 (2007). Více na www.zlatyrez.cz.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...