Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Kotrčův mlýn, Vysočina

Lucie Kavánová
 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 702, 2006/11

Když jsem poprvé uviděla na fotografii Kotrčův mlýn, připadalo mi až zvláštní, jak silně na mne zapůsobil. Po nějakém čase jsem si vzpomněla: Robinson Jeffers! Básník a jeho žulový dům na mysu Big Sur, s širokým oknem směrem k oceánu. Mlýn na Českomoravské vrchovině ovšem hledí širokým oknem na lesní jezero a poměřuje se nikoli s pobřežními skalisky, ale s drsnou měkkostí Vysočiny a výškou smíšeného lesa. Není majestátní, jen bytelný. Má ale kvalitu lidského díla zcela přirozeně vrostlého do krajiny. Nebylo tomu tak vždy: důstojnost mlýnu vrátila až nedávná rekonstrukce podle projektu Lucie Kavánové.

Češi jsou národ chalupářů a Kotrčův mlýn donedávna vypadal podle toho. Ne že by snad nebyl udržovaný, právě naopak: pozvolna se péčí předchozích majitelů proměňoval v cosi mezi alpskou chalupou a chatou v Posázaví. Dřevěné obložení natřené všudypřítomným hnědým luxolem, dřevěná lodžie a nad ní podkrovíčko pod doširoka rozkročenou střechou, uvnitř skrumáž malých, špatně osvětlených místností. Z původního mlýna a jeho zařízení nezbylo prakticky nic: jen tahle „chata“ obemknutá dvojicí potoků, mlýnské kolo dávno zmizelo, voda z náhonu byla odvedena. Zůstávalo krásné místo a dům, který v něm byl dobře usazen.

Základním materiálem, ze kterého je mlýn postaven, je místní kámen – žlutavá lipnická žula. Architektka dům především očistila od dřevěného obkladu a změnila jeho proporce dostavbou štítových zdí. Díky tomuto zvýšení a nepřesahující nové střeše, která dává domu precizní obrys, získal mlýn kompaktní a sebevědomý tvar. Do jižní zdi bylo v druhém podlaží vybouráno široké okno a před něj vetknut balkon s tenkým zábradlím z kovových lan, které neruší výhled na (nově vybudované) jezero. Všechna okna dostala posuvné okenice ze světlého dřeva.

V interiéru vznikl velkorysý prostor o třech podlažích: patra nejsou dále členěna s výjimkou příček oddělujících hygienické zařízení. Celý dům má půdorys zhruba 9 krát 8 m a zdi jsou v přízemí až metr silné. Vznikly tři místnosti nad sebou: kuchyň s jídelnou, obývací pokoj s panoramatickým oknem a nahoře v podkroví ložnice s koupelnou. Zadáním klientů byl víkendový dům s možností trvalejšího bydlení. Není pochyb o tom, že se Lucii Kavánové podařilo maximálně zhodnotit potenciál domu i místa a vytvořit současnou, jednoznačně moderní interpretaci lokální stavební tradice i „genia loci“. Kotrčův mlýn získal zcela po právu 1. místo v soutěži Nový domov 2005 v kategorii rekonstrukce.

Obrázky

Ke stažení

RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jana Tichá

PhDr. Jana Tichá (*1964) vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se moderní a současnou architekturou, je ředitelkou nakladatelství Zlatý řez a šéfredaktorkou stejnojmenného časopisu. Jako editorka připravila antologie teoretických textů Architektura na prahu informačního věku (2001) a Architektura v informačním věku (2006), společně s Irenou Fialovou je autorkou průvodce po nejnovější pražské architektuře PRG 2021 (2007). Více na www.zlatyrez.cz.

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné