Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Zalesňování v zahraničí

Perspektivy českého lesnictví
 |  12. 10. 2006
 |  Vesmír 85, 604, 2006/10
komerční prezentace

Generální ředitel Národní lesnické komise Mexika (CONAFOR) inženýr Manuel Reed při své loňské návštěvě České republiky řekl o lesnictví ve své zemi: Lesnictví má pro nás mimořádný význam a náš prezident prohlásil, že tento sektor spolu s vodním hospodářstvím je otázkou národní bezpečnosti, tedy nejvyšší prioritou.

Tomu odpovídají i slova významného čínského diplomata: My Číňané jsme vyřešili všechny problémy spojené s dosažením dlouhodobého ekonomického růstu a svět se na nás dívá s obdivem, někdy i s obavou. To, co jsme však ještě nedokázali, je zastavit pronikání pouště Gobi tam, kde dříve byly lesy a step. Vytvořili jsme ministerstvo lesnictví, specializované výzkumné ústavy, ale v této oblasti zatím prohráváme.

A do třetice zmiňme, co řekl kolumbijský podnikatel Gustavo Barbosa: Spočítali jsme si, že zalesněním jednoho milionu hektarů extenzivně využívané půdy bychom snížili zjevnou i latentní nezaměstnanost v naší zemi na minimum. Národní lesnický plán předpokládá, že do roku 2015 zalesníme 1,5 milionu ha, což by uvolnilo sociální napětí a poskytlo dostatek pracovních příležitostí k obživě venkovského obyvatelstva, které by pak nebylo nuceno pěstovat rostliny pro přípravu drog. Naše země potřebuje zalesnit 30 milionů hektarů. Je to velmi dobrý obchod, vždyť již dnes sklízíme kvalitní dřevo z plantáže, kterou jsme s českou lesnickou pomocí založili před čtyřmi lety.

Tato vyjádření hodnotí situaci ve třech zcela odlišných regionech, z nichž každý je na jiném kontinentu. Přesto se neliší jejich obsah – les a lesnictví mají obrovský význam pro země i lidi, kteří v nich žijí.

Dosud je jen málo zemí na světě, které mají svou lesnickou filozofii. Většina z nich je v Evropě. S pomocí evropských lesnických velmocí (Finska, Švédska ad.) se však daří uplatňovat zásady moderního lesnictví, založeného na principu šetrného a trvale udržitelného hospodaření, v řadě dalších zemí.

Také mnozí čeští lesníci již významně pomohli rozvoji lesnictví v zahraničí. Jména profesora Václava Ericha, inženýra Oty Setzera a inženýra Kamila Rokyty proslavila české lesnictví v rozvojových zemích Afriky i Asie. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně a Zemědělská univerzita v Praze vychovaly stovky, či spíše tisíce zahraničních absolventů. Mnozí dnes zastávají významná místa v lesním hospodářství svých zemí. Zmíněné univerzity opouštějí každoročně také stovky našich absolventů, kteří někdy s obtížemi shánějí práci doma. Téměř každý z nich by však nalezl velmi dobré uplatnění v zahraničí.

Jeden příklad za všechny. Inženýru Emilu Ulrychovi ještě není 25 let. Je absolventem Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Již od studentských let si přál pracovat v zahraničí. Za touto představou šel cílevědomě a důsledně. Nyní, po pouhém roce praxe, je uznávaným odborníkem Národního lesnického institutu Guatemaly (INAB). Působí na severu země (v El Petén) a je zde respektován jako odborník. Při odpovědné práci si plní svůj sen – vrátit této mayské zemi lesy, které jsou ohrožovány rozsáhlými a nekoordinovanými zásahy člověka i živelnými pohromami.

Vlády mnoha zemí si dnes uvědomují, že jim pomáhá právě lesnictví. V řadě zemí přispívá k vyššímu využití půdního fondu, zvýšení zaměstnanosti, efektivnějšímu využívání národní suroviny apod. Vlády si také stále více uvědomují význam dalších funkcí lesa (ekologické, společenské ad.).

Také světové banky (Skupina Světové banky a další finanční instituce) chápou nutnost zachovat les, obnovovat jej, pěstovat a chránit. Proto jsou ochotny financovat zalesňovací programy, podpořit efektivnější využívání dřevní hmoty.

Rovněž instituce OSN – např. Organizace pro životní prostředí (UNEP), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Organizace pro průmyslový rozvoj (UNIDO) – se stále usilovněji snaží zachovat dosavadní lesy a rozšiřovat lesní plantáže, především v zemích Afriky, Střední i Jižní Ameriky a Asie.

Zájem o zalesňovací programy výrazně stoupl po konferenci o životním prostředí v Johannesburgu (JAR, 2003), na níž byly shrnuty důsledky odlesňování. Jednání konference vytvořilo prostor pro pomoc lesnických velmocí – skandinávských zemí, SRN, Rakouska, Švýcarska a Francie – kde má šetrné, přírodě blízké lesní hospodaření tradici. Mají vyspělé lesnické školství, potřebnou vědecko-výzkumnou základnu a erudované, podnikatelsky zdatné lesnické a dřevařské firmy. Své poznatky a zkušenosti mohou úspěšně předávat. Pomáhají tak jiným zemím řešit ochranu a obnovu lesů či využívat dřevní hmotu. Příkladem může být Finsko. Jenom v Brazílii působí na 1000 finských expertů – a lesnická politika tak výrazně ovlivňuje zahraniční politiku celé země.

Také Česká republika má předpoklady pro to, aby se zařadila mezi experty. Lesnická tradice je u nás velice silná. První lesnický zákon byl přijat již za Marie Terezie. Patříme také mezi málo zemí, kde se lesní plochy nezmenšují, ale rostou. Máme kvalifikované lesníky, vyspělé a tradiční lesnické školství i potřebnou vědecko-výzkumnou základnu.

Významnou pozici má u nás státní podnik Lesy České republiky. Hospodaří na značné rozloze našich lesů. Má kvalifikované pracovníky s potřebnou erudicí a mimořádnými praktickými zkušenostmi. Má nezbytné lesnické know-how, tedy to, co se ve světě žádá.

V České republice působí desítky firem využívajících vyspělé lesnické a dřevařské technologie (náročné i jednoduché), které odpovídají podmínkám a požadavkům rozvojových zemí. Česká republika má proto předpoklady připojit se k světovým lesnickým lídrům. Pro naše lesníky to je mimořádná výzva. Nejde jen o to, že ve světě je hlad po lesnických a dřevařských technologiích, jde také o zdravé uspokojení lesnických ambicí. Lesník v České republice vysazuje stromy, které bude sklízet generace jeho vnuků. V tropických a subtropických podmínkách však dochází k obnově lesa během lidského života dvakrát i třikrát.

Zájem o naše lesnické zkušenosti roste. Projevuje se to v poptávkách, které přicházejí ministerstvu zemědělství, životního prostředí, výzkumným ústavům, univerzitám a Lesům České republiky. Každoročně stoupá zájem o lesnické projekty připravené v rámci české rozvojové pomoci. Tato zadání, která vyplývají ze zahraničněpolitických závazků vlády, dostávají prostřednictvím ministerstva zemědělství právě Lesy České republiky a výzkumné ústavy, jež jsou ministerstvem řízeny.

Zahraniční obchod s sebou nese

i v tomto oboru rizika. Jsou dána tím, že projekty se realizují ve zcela odlišných geografických, klimatických i společenských podmínkách. Zkušení lesníci však tvrdí, že lesnictví je jenom jedno. Navíc u nás stále roste skupina expertů pro tropické a subtropické lesnictví. Ti již vědí, jaké nástrahy na ně v jiných zemích čekají. Motivací pro jejich rozlet je malý český trh, navíc se silnou konkurencí. Výzva pro ně přichází ze zahraničí.

Ke stažení

O autorovi

Jan Brandejs

Jan Brandejs je redaktorem časopisu Lesu zdar.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné