Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Proč byl skatol vyhlášen molekulou měsíce?

Od zápachu po vůni
 |  12. 10. 2006
 |  Vesmír 85, 577, 2006/10

Chemici své molekuly milují natolik, že každý měsíc vyberou tu nejzajímavější, nejpodivuhodnější či jinak významnou a vyhlásí ji „molekulou měsíce“. Americký časopis Science vyhlašuje již od roku 1989 také „molekulu roku“ (Vesmír 75, 173, 1996/3). V dubnu 2006 se stal molekulou měsíce skatol. Kdo neví, o jakou látku jde, toho to nepřekvapí. Kdo však ví, že skatol (z řeckého .... = lejno) je chemická substance odpovědná za zápach zvířecích exkrementů, toho to zneklidní. Proč tak nelibě vonící látka získala tak vysoké ocenění?

Skatol (3-methylindol) vzniká z ami-nokyseliny tryptofanu (pravidelné součásti proteinů potravy) účinkem střevních bakterií. V chemické laboratoři jej poprvé vyrobil německý chemik Emil Fischer (1852–1919), a při tom zamořil laboratoře Univerzity ve Würzburgu tak odporným puchem, že to přesvědčilo vedení univerzity o neúčinnosti ventilace a donutilo k vybudování nových laboratoří. Když cestoval Fischer na Korsiku, zapáchalo jeho zavazadlo tak intenzivně, že je celník odmítl prohlédnout. Také hosté hotelu, ve kterém byl ubytován, si stěžovali na zápach šířící se z jeho pokoje.

Dalo by se soudit, že skatol vzhledem k svým specifickým vlastnostem nebude příliš studovanou látkou, ale je to právě naopak. Vědecký tisk se hemží odbornými pojednáními o skatolu. Jen v databázi Scirus jsou jich skoro 3 tisíce. Zkoumá se nejen mechanizmus jeho účinku na čichové receptory (Neuroscience Research 55, 410, 2006), ale také např. jeho vliv na kvalitu vepřového masa (Meat Science 72, 331, 2006). Pod číslem 6386113 byl skatol nedávno patentován ve Spojených státech jako malodorant, látka, která by mohla být použita v chemické neletální munici. Ta se používá v mnoha zemích při potlačování nepokojů a při prosazování zákonnosti. Nevztahuje se na ni Úmluva o zákazu chemických zbraní.

Vůně skatolu je ovšem velmi závislá na jeho koncentraci. V extrémně nízkých koncentracích dokonce příjemně voní! Milovníky paradoxů potěší, že byl nalezen také jako součást vůně, kterou vydává květ známé svatební květiny kaly neboli kornoutice africké (Zantedeschia aethiopica), původem z Jižní Ameriky.

Jaké další možnosti ještě výzkum skatolu přinese?

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Jiří Patočka

Vratislav Hrdina

Vladimír Měrka

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné