Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Proč byl skatol vyhlášen molekulou měsíce?

Od zápachu po vůni
 |  12. 10. 2006
 |  Vesmír 85, 577, 2006/10

Chemici své molekuly milují natolik, že každý měsíc vyberou tu nejzajímavější, nejpodivuhodnější či jinak významnou a vyhlásí ji „molekulou měsíce“. Americký časopis Science vyhlašuje již od roku 1989 také „molekulu roku“ (Vesmír 75, 173, 1996/3). V dubnu 2006 se stal molekulou měsíce skatol. Kdo neví, o jakou látku jde, toho to nepřekvapí. Kdo však ví, že skatol (z řeckého .... = lejno) je chemická substance odpovědná za zápach zvířecích exkrementů, toho to zneklidní. Proč tak nelibě vonící látka získala tak vysoké ocenění?

Skatol (3-methylindol) vzniká z ami-nokyseliny tryptofanu (pravidelné součásti proteinů potravy) účinkem střevních bakterií. V chemické laboratoři jej poprvé vyrobil německý chemik Emil Fischer (1852–1919), a při tom zamořil laboratoře Univerzity ve Würzburgu tak odporným puchem, že to přesvědčilo vedení univerzity o neúčinnosti ventilace a donutilo k vybudování nových laboratoří. Když cestoval Fischer na Korsiku, zapáchalo jeho zavazadlo tak intenzivně, že je celník odmítl prohlédnout. Také hosté hotelu, ve kterém byl ubytován, si stěžovali na zápach šířící se z jeho pokoje.

Dalo by se soudit, že skatol vzhledem k svým specifickým vlastnostem nebude příliš studovanou látkou, ale je to právě naopak. Vědecký tisk se hemží odbornými pojednáními o skatolu. Jen v databázi Scirus jsou jich skoro 3 tisíce. Zkoumá se nejen mechanizmus jeho účinku na čichové receptory (Neuroscience Research 55, 410, 2006), ale také např. jeho vliv na kvalitu vepřového masa (Meat Science 72, 331, 2006). Pod číslem 6386113 byl skatol nedávno patentován ve Spojených státech jako malodorant, látka, která by mohla být použita v chemické neletální munici. Ta se používá v mnoha zemích při potlačování nepokojů a při prosazování zákonnosti. Nevztahuje se na ni Úmluva o zákazu chemických zbraní.

Vůně skatolu je ovšem velmi závislá na jeho koncentraci. V extrémně nízkých koncentracích dokonce příjemně voní! Milovníky paradoxů potěší, že byl nalezen také jako součást vůně, kterou vydává květ známé svatební květiny kaly neboli kornoutice africké (Zantedeschia aethiopica), původem z Jižní Ameriky.

Jaké další možnosti ještě výzkum skatolu přinese?

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Jiří Patočka

Vratislav Hrdina

Vladimír Měrka

Doporučujeme

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Stanislav Rádl  |  9. 4. 2020
Vzhledem k vysoké infekčnosti koronaviru SARS-CoV-2 je zajímavý jeho způsob proniknutí do buňky s využitím enzymu ACE-2, který je součástí systému...
Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné