Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Kolik ptáků vlastně vymřelo?

 |  12. 10. 2006
 |  Vesmír 85, 575, 2006/10

Hrátky s údaji kvantifikujícími stupeň ohrožení biosféry patří k oblíbeným zábavám prominentních biologů u nás i ve světě. Vznikají tak práce s alarmujícími výsledky, z nichž vyplývá, že je počet vymřelých druhů buď podstatně větší, či naopak mnohem menší, než se dosud myslelo. Často však záleží hlavně na úhlu pohledu, ze kterého se zjištěné skutečnosti posuzují. Skupina amerických ekologů si nyní vzala pod lupu míru vymírání ptáků v různých staletích. Po roce 1500, tedy vlivem kolonizace zbytku světa bílými osadníky z Evropy, vymřelo 154 druhů ptáků. To sice není tak moc, vezmeme-li v úvahu, že dosud na Zemi létá, běhá a plave skoro 10 000 ptačích druhů, nicméně čím blíže k dnešku, tím se počet ztrát zvyšuje. Tento výsledek však může být zavádějící. Pro odhad vymírání je totiž zásadní, kolik nových druhů se v jaké době popsalo. V posledních dvou staletích lidé objevují především vzácné druhy s omezeným rozšířením, které jsou také nejnáchylnější k vymření. Naopak před rokem 1900 se přírodovědci setkávali především s druhy široce rozšířenými, přičemž druhy těžko zjistitelné tak mohly vymizet, aniž je kdokoliv zaznamenal. Proto jsou dřívější ztráty pravděpodobně podhodnocené. Tento vliv se mohl projevit i v často citovaném paradoxním přežívání druhů v atlantickém pralese na pobřeží Brazílie. Z původní rozlohy zbylo méně než 10 % lesa, a to především ve výše položených územích. Přes extrémní redukci z něj prokazatelně vymizel pouze jediný endemický ptačí druh, přičemž 13 druhů, většinou montánních, bylo po roce 1980 nově popsáno. Tato data lze na jednu stranu interpretovat jako ukázku vysoké odolnosti místních druhů vůči destrukci jejich životního prostředí. Ovšem stejně tak je možné jev vykládat jako objevování posledních pozůstatků dřívějšího druhového bohatství, které bylo hlavně v nížinách nenávratně zničeno, aniž jsme to mohli jakkoliv zachytit. Proto je těžké rozhodnout, zda dosavadní ochrana skutečně může efektivně zamezit dalším ztrátám druhového bohatství ptáků. Bez intenzivního ochranářského úsilí by byla míra vymírání ptáků v posledních desetiletích asi trojnásobná oproti reálné hodnotě. Zároveň však autoři tvrdí, že při změně prostředí v nechráněných územích tropických oblastí budeme svědky dosud nevídaného úbytku druhů do konce 21. století. (Proc. Nat. Acad. Sci. USA 103, 10941–10946, 2006)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné