Kolik ptáků vlastně vymřelo?

Hrátky s údaji kvantifikujícími stupeň ohrožení biosféry patří k oblíbeným zábavám prominentních biologů u nás i ve světě. Vznikají tak práce s alarmujícími výsledky, z nichž vyplývá, že je počet vymřelých druhů buď podstatně větší, či naopak mnohem menší, než se dosud myslelo. Často však záleží hlavně na úhlu pohledu, ze kterého se zjištěné skutečnosti posuzují. Skupina amerických ekologů si nyní vzala pod lupu míru vymírání ptáků v různých staletích. Po roce 1500, tedy vlivem kolonizace zbytku světa bílými osadníky z Evropy, vymřelo 154 druhů ptáků. To sice není tak moc, vezmeme-li v úvahu, že dosud na Zemi létá, běhá a plave skoro 10 000 ptačích druhů, nicméně čím blíže k dnešku, tím se počet ztrát zvyšuje. Tento výsledek však může být zavádějící. Pro odhad vymírání je totiž zásadní, kolik nových druhů se v jaké době popsalo. V posledních dvou staletích lidé objevují především vzácné druhy s omezeným rozšířením, které jsou také nejnáchylnější k vymření. Naopak před rokem 1900 se přírodovědci setkávali především s druhy široce rozšířenými, přičemž druhy těžko zjistitelné tak mohly vymizet, aniž je kdokoliv zaznamenal. Proto jsou dřívější ztráty pravděpodobně podhodnocené. Tento vliv se mohl projevit i v často citovaném paradoxním přežívání druhů v atlantickém pralese na pobřeží Brazílie. Z původní rozlohy zbylo méně než 10 % lesa, a to především ve výše položených územích. Přes extrémní redukci z něj prokazatelně vymizel pouze jediný endemický ptačí druh, přičemž 13 druhů, většinou montánních, bylo po roce 1980 nově popsáno. Tato data lze na jednu stranu interpretovat jako ukázku vysoké odolnosti místních druhů vůči destrukci jejich životního prostředí. Ovšem stejně tak je možné jev vykládat jako objevování posledních pozůstatků dřívějšího druhového bohatství, které bylo hlavně v nížinách nenávratně zničeno, aniž jsme to mohli jakkoliv zachytit. Proto je těžké rozhodnout, zda dosavadní ochrana skutečně může efektivně zamezit dalším ztrátám druhového bohatství ptáků. Bez intenzivního ochranářského úsilí by byla míra vymírání ptáků v posledních desetiletích asi trojnásobná oproti reálné hodnotě. Zároveň však autoři tvrdí, že při změně prostředí v nechráněných územích tropických oblastí budeme svědky dosud nevídaného úbytku druhů do konce 21. století. (Proc. Nat. Acad. Sci. USA 103, 10941–10946, 2006)