Rostly u nás před dvaceti miliony let

Severočeská hnědouhelná pánev vyvolává asociaci totálně přeorané krajiny, která donedávna sloužila především jako energetická základna. Avšak, jak to bývá, všechno zlé je k něčemu dobré. Právě zdejší hornická činnost přispěla k prohloubení znalostí o geologické minulosti severozápadních Čech. Již od 19. století obohacovala paleontologické sbírky evropských muzeí a vědeckovýzkumných institucí. Dolu Bílina byla obětována světoznámá lokalita třetihorní fauny a flóry břešťanské jíly, ale přesto se podařilo zachránit značné bohatství rostlinných i živočišných pozůstatků. Nalezly se tu i světové unikáty.

Dosud u nás existovala na toto téma jen zhruba 100 let stará souhrnná práce B. Brabence, zachycující do té doby popsané flóry z českých třetihor. Posuzovaná kniha je první moderní paleobotanickou rukovětí miocenních flór se zaměřením na flóry mostecké pánve. Navíc je psána srozumitelně, tudíž může sloužit nejen odborníkům, ale i milovníkům přírodních zajímavostí.

• První část knihy uvádí čtenáře do paleobotaniky mladých flór. Seznamuje s pracovními metodami jednotlivých paleobotanických disciplín, zmiňuje výsledky výzkumů v severočeské, resp. mostecké pánvi od dob Sternbergových až po současnost; zmíněni jsou i sběratelé zdejší flóry z hnědouhelných dolů a regionálních muzeí. Vysvětleny jsou předpoklady pro vznik paleobotanické lokality, geologické faktory umožňující transport a ukládání rostlinných zbytků, proces fosilizace aj.
• Druhá část se zabývá charakteristikou flóry mosteckého souvrství a vývojem zdejší miocenní vegetace. Charakterizovány jsou patisovcový močál, porosty tisovce, společenstva vodních rostlin, lužního lesa apod. Dvě kapitoly jsou věnovány zdejším paleontologickým nalezištím, jako jsou Břešťany, Černovice u Chomutova, Tuchořice, Vršovice-Černodoly či Želénky ad.
• Těžiště knihy spočívá v „Atlasu rostlin“, podávajícím kriticky přehodnocený, tudíž redukovaný seznam zdejší miocenní vegetace. U každého druhu jsou uvedeny znaky, ekologie, příbuzenské vztahy, výskyt v mosteckém souvrství a postavení ve fosilních flórách. Nechybějí odkazy na významnější práce o daném druhu. Text každého druhu je na protější stránce dokumentován barevnou fotografií. Kromě latinských názvů jsou uvedeny i názvy české. Doplňkem v paleontologické literatuře nezvyklým, leč užitečným, je klíč k určení běžných listnatých dřevin na předsádkách. Publikace pochopitelně nepostrádá seznam literatury, rejstřík českých i latinských jmen, resumé v angličtině a němčině
.

Knize nelze vytknout žádné zásadní odborné nedostatky. Je příkladem dobré popularizační publikace, která zachovává náležitou odbornou úroveň. Krom toho má vysokou grafickou úroveň (za zmínku stojí např. sedm rekonstrukčních olejomaleb K. Macha). Celkovou odbornou úroveň nezastiňují ani některé osobité představy autorů o bílinské deltě a stratigrafii pánevních sedimentů. Knihu lze hodnotit jako mimořádně zdařilý počin.