Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Kofein a riziko osteoporózy

 |  16. 1. 2006
 |  Vesmír 85, 7, 2006/1

Osteoporóza je často se vyskytující onemocnění, které se vyznačuje sníženou hustotou kostí, změnami v jejich mikroskopické stavbě, a tedy také významným zvýšením rizika zlomenin. Nejčastěji postižené části kostry jsou krček kosti kyčelní, obratle a zápěstí. Osteoporóza nemá jednu konkrétní příčinu, může se vyvinout z různých důvodů. Mezi rizikové faktory patří přílišná konzumace alkoholu, kouření, nedostatek pohybu a hormonální vlivy – pokles produkce pohlavních hormonů (zejména v menopauze, Vesmír 83, 531, 2004) nebo nadbytek glukokortikoidů. Také kofein bývá zařazován do seznamu podezřelých, i když kolem jeho vlivu na metabolizmus kostí panují pochybnosti. Negativní vliv kofeinu na kosti zdravých jedinců totiž popírají jak některé epidemiologické studie, tak laboratorní experimenty na pokusných zvířatech. Řadu nejasností může vysvětlit současná studie německých vědců z Ústavu Maxe Plancka pro neurologický výzkum v Kolíně nad Rýnem. Objektem zkoumání byly tentokrát tkáňové kultury lidských osteoblastů (buněk odpovědných za výstavbu kosti). Ukázalo se, že kofein v osteoblastech výrazně zvyšuje aktivitu receptoru pro glukokortikoidy, a tím až několikanásobně zvyšuje jejich účinek. Koncentrace glukokortikoidů v organizmu závisí na řadě okolností. Jejich produkce je výrazně zvýšená při stresu a při některých poruchách funkcí hypofýzy a nadledvin. Poměrně často se také používají jako účinné léky v imunologii. Vysoké hladiny glukokortikoidů kostem prokazatelně nesvědčí, mechanizmů jejich záporného působení je známo několik.

Pokud působení kofeinu na kost spočívá právě v zesílení účinku glukokortikoidů, projeví se hlavně při stavech charakterizovaných jejich vysokými koncentracemi. U zdravých jedinců, kteří jsou v pohodě a nejsou léčeni glukokortikoidy, budou nejspíš účinky kávy zanedbatelné. Zjednodušeně řečeno: káva a stres dohromady patrně nejsou dobré pro kosti. (Biochemical and Biophysical Research Communications 337, 435-439, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...