Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Hloubkový průzkum obrazů a ochrana proti kyselému ovzduší

 |  16. 1. 2006
 |  Vesmír 85, 10, 2006/1

V muzejní práci jsou už tradičně vítány nové techniky, které historikům umění usnadňují bádání a dovolují další objevy. Při studiu obrazů už dlouhou dobu pomáhá prosvícení malby zářením různých vhodných vlnových délek. Posledně zaváděnou pomůckou tohoto typu jsou infračervené kamery pracující ve vlnové oblasti 800 až 2500 nm. Nízká absorpce záření mnohými barvivy a pojivy a jeho nízký rozptyl pigmentovými částicemi v blízké infračervené oblasti ve srovnání s viditelným světlem umožňují pozorovat jednotlivé podpovrchové vrstvy malby. Metoda využívá transmisní i reflexní osvětlování malby. Lze tak zjistit autorovy původní skici, přemalby během vzniku obrazu i zásahy způsobené pozdějšími restaurátory. Tři vědci z Milánské státní univerzity tak prozkoumali už řadu známých obrazů. Například na díle Hanse Memlinga představujícím sv. Jana Křtitele s mnichem zjistili pozorováním v infračerveném spektru, že na místě symbolického beránka byla původně světcova ruka, beránek byl zprvu umístěn mezi obě postavy a hlava mnicha byla menší a více pootočená. Na Fogolinově obrazu Stigmatizace svatého Františka z městského muzea v italské Vicenze byla pod výslednou malbou rostliny původně načrtnuta další postava.

Jiná nová pomůcka muzejníků rychle informuje o nebezpečí vlhkého kyselého ovzduší působícího na objekty v muzeích i na sochy a malby zdobící budovy a veřejná prostranství ve městech. Kyselost vzdušné vlhkosti se měří jednoduchými optickými senzory. Do tenkého porézního povrchu kapslí je vmezeřeno citlivé organické barvivo, které je žluté při pH vyšším než 8,7, ale zrůžoví při poklesu pH pod 6,7. Metodu vyvinuli španělští a polští vědci. Když tato čidla pokusně umístili poblíž stanic monitorujících znečištění vzduchu na různých místech Krakova, zjistili, že změny pH zaznamenané senzory odpovídají změnám v koncentracích vzdušného oxidu siřičitého, který je nejvýznamnější příčinou okyselení. Navíc denní výkyvy vlhkosti, teploty a tlaku vzduchu neovlivnily účinnost optického senzoru. (Europhotonics 10, 3, 76; 4, 41; Environmental Science & Technology 3743, 7. dubna 2005)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné