Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Hloubkový průzkum obrazů a ochrana proti kyselému ovzduší

 |  16. 1. 2006
 |  Vesmír 85, 10, 2006/1

V muzejní práci jsou už tradičně vítány nové techniky, které historikům umění usnadňují bádání a dovolují další objevy. Při studiu obrazů už dlouhou dobu pomáhá prosvícení malby zářením různých vhodných vlnových délek. Posledně zaváděnou pomůckou tohoto typu jsou infračervené kamery pracující ve vlnové oblasti 800 až 2500 nm. Nízká absorpce záření mnohými barvivy a pojivy a jeho nízký rozptyl pigmentovými částicemi v blízké infračervené oblasti ve srovnání s viditelným světlem umožňují pozorovat jednotlivé podpovrchové vrstvy malby. Metoda využívá transmisní i reflexní osvětlování malby. Lze tak zjistit autorovy původní skici, přemalby během vzniku obrazu i zásahy způsobené pozdějšími restaurátory. Tři vědci z Milánské státní univerzity tak prozkoumali už řadu známých obrazů. Například na díle Hanse Memlinga představujícím sv. Jana Křtitele s mnichem zjistili pozorováním v infračerveném spektru, že na místě symbolického beránka byla původně světcova ruka, beránek byl zprvu umístěn mezi obě postavy a hlava mnicha byla menší a více pootočená. Na Fogolinově obrazu Stigmatizace svatého Františka z městského muzea v italské Vicenze byla pod výslednou malbou rostliny původně načrtnuta další postava.

Jiná nová pomůcka muzejníků rychle informuje o nebezpečí vlhkého kyselého ovzduší působícího na objekty v muzeích i na sochy a malby zdobící budovy a veřejná prostranství ve městech. Kyselost vzdušné vlhkosti se měří jednoduchými optickými senzory. Do tenkého porézního povrchu kapslí je vmezeřeno citlivé organické barvivo, které je žluté při pH vyšším než 8,7, ale zrůžoví při poklesu pH pod 6,7. Metodu vyvinuli španělští a polští vědci. Když tato čidla pokusně umístili poblíž stanic monitorujících znečištění vzduchu na různých místech Krakova, zjistili, že změny pH zaznamenané senzory odpovídají změnám v koncentracích vzdušného oxidu siřičitého, který je nejvýznamnější příčinou okyselení. Navíc denní výkyvy vlhkosti, teploty a tlaku vzduchu neovlivnily účinnost optického senzoru. (Europhotonics 10, 3, 76; 4, 41; Environmental Science & Technology 3743, 7. dubna 2005)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné