Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Dinosauři spásali trávu

 |  16. 1. 2006
 |  Vesmír 85, 8, 2006/1

V představě autorů dětských knížek o dinosaurech se tito plazi (pokud šlo o býložravce) živili nejčastěji stromovými přesličkami nebo trávou. Přesličky ovšem dominovaly některým lesním porostům v mladších prvohorách, kdy ještě dinosauři nežili. Naopak traviny se ve větší míře objevily až v kenozoiku. Rozvoj travnatých porostů – stepí a savan – ve třetihorách se často chápe jako výsledek společného vývoje (koevoluce) velkých savců a jednoděložných rostlin.

Nedávný objev, že se někteří dinosauři skutečně živili z určité části spásáním trávy, je proto překvapivý a do určité míry rehabilituje představy tvůrců dětských komiksů. Důkaz spočívá v tom, že ve fosilním trusu (koprolitech) svrchnokřídových dinosaurů z Indie byly nalezeny dobře zachovalé fytolity jednoznačně svědčící o existenci trav. Fytolity jsou křemenná tělíska vznikající uvnitř rostlinných buněk. V travách je jich velké množství a slouží například k obrušování zubní skloviny u koní i dalších specializovaných býložravců.

Nález z Indie pochází z vrstev starých 65–70 milionů let, což odpovídá věku dosud nejstarších fosilních trav. V dinosauřích koprolitech však bylo nalezeno pět různých forem travních fytolitů. Z toho vyplývá, že trávy musely být v tomto období již poměrně diverzifikovanou skupinou, a jejich vývoj tedy začal podstatně dříve, nejspíše na konci spodní křídy nebo na samém počátku křídy svrchní. Nejdříve šlo zřejmě o lesní bylinný podrost.

Ve vrstvách, z nichž pocházejí zmíněné nálezy, byly zjištěny kosti titanosaurů – velkých býložravců s dlouhými krky. Lze proto předběžně předpokládat, že právě oni byli těmi spásači trávy. Traviny nebyly jejich jedinou obživou, jak dokládají určitelné zbytky nahosemenných, jehličnatých i dvouděložných rostlin v koprolitech. Velký podíl trávy v jídelníčku mohli mít spíše mladší jedinci. (Science 310, 1177, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...