Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Geologický záznam evoluce obyvatel mořského dna

 |  15. 9. 2005
 |  Vesmír 84, 502, 2005/9

Pro bentos, tj. organizmy lezoucí po mořském dně, popřípadě přisedlé na dně nebo obývající sediment pode dnem, je životní prostor stejně vzácný jako potravní zdroje (pro plovoucí organizmy je potrava na prvním místě). Zdá se, že soupeření bentických organizmů o prostor – ať už pasivní, tedy „uchvácení kousku dna“ larválními stadii, nebo aktivní ve smyslu přímé agrese – muselo být mocnou evoluční silou. Geologický a paleontologický výzkum však donedávna poskytoval málo dat, jimiž by bylo možné evoluční trendy doložit. Již nejméně 50 let se sleduje rozmístění organizmů přirostlých na pevných dnech. Teprve posledních 15 let je ale známo, že stopy životních strategií organizmů žijících v nepevném substrátu dna bývají zachovány v geologickém záznamu tak dobře, že se z nich dá vyčíst i hloubkové rozvrstvení životních činností: jednotlivé stopy se zpravidla nacházejí v určité specifické hloubce pode dnem. Krom toho se na základě analogií ze života žijících organizmů podařilo zpřesnit představy o etologickém významu různých biogenních textur (s větší věrohodností než dříve lze například odlišit trvalá obydlí „filtrátorů“ od stop „projídačů“). Zkušenosti zprostředkované geologickým záznamem se samozřejmě neshodují se studiemi současných prostředí ve všem. Přesto aspoň přibližně platí, že v prostředích s běžnými parametry okysličení, rychlosti usazování a energie vlnění i proudění je četnost přisedlých organizmů omezena dostupnou plochou v prosvětlené části moře. Potravní limitace převažuje v hlubších vrstvách, kde je hlavním zdrojem živin spad hynoucího nebo uhynulého mikroplanktonu, popř. i větších plovoucích živočichů. Zdálo by se, že taková potrava bude spotřebována na povrchu dna nebo těsně pod ním. V geologickém záznamu ale nacházíme stopy projídání i hluboko (až několik decimetrů) v substrátu. Analýza výplně jednoho typu těchto textur ukázala, že v periodicky se opakujících obdobích „deště“ uhynulého planktonu sloužily tyto chodbičky jako zásobárny. Živočichové si organickou hmotu ukládali hluboko do sedimentu a v hubených obdobích své zásoby projídali. Tak vznikly mohutné útvary tvořené vrstvičkami přepracované usazeniny (viz obrázekobrázek).

Jsou známé také z mořských usazenin mladších než milion let a je téměř jisté, že jsou hojné i v současných mořích. Vzhledem k velikosti a četnosti těchto textur (tedy i předpokládané velikosti a hojnosti výskytu jejich původců) bychom očekávali, že budou takové struktury v současných prostředích dobře dokumentovány. Tím spíš nás překvapí, že zatím ani nebyl odhalen původce „šroubovic“. Odběry velkých vzorků nezpevněného substrátu dna a studium textur v těchto vzorcích jsou velmi obtížné, zvláště v hlubokých mořích. Přitom pro studium týchž jevů v geologickém záznamu stačí kladivo a horninový výbrus. Tímto způsobem se dá zjistit, že se zmíněné „šroubovice“ od konce prvohor přestaly objevovat v prvních několika centimetrech substrátu podle dnem, ale zato se rozšířily v nejhlubších patrech obyvatelného sedimentu. Změnily se také tvary, četnost i hloubkové rozšíření některých dalších biogenních textur.

Výzkum adaptivních strategií organizmů mořského dna by si zasloužil i přístup, v němž by se přihlédlo k aspektům geologického záznamu. S takovým výzkumem se začíná, teprve se shromažďují terénní poznatky a na jejich základě jsou formulovány první hypotézy. Shrnutí současného stavu a formulování nových hypotéz je cílem jednoho ze zasedání americké Paleontologické a geologické asociace „Habitat partitioning above, on and within the substrate“, které se uskuteční v říjnu 2005 v Salt Lake City. (www.geosociety.org/meetings/2005/)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné