Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Mozek orgánem lidské civilizace

ELKHONON GOLDBERG: Jak nás mozek civilizuje. Čelní laloky a řídící funkce mozku, Nakladatelství Karolinum, Praha 2004, 257 stran, náklad neuveden, doporučená cena 260 Kč, ISBN 80-246-0713-1; přeložil František Koukolík
 |  14. 7. 2005
 |  Vesmír 84, 425, 2005/7

Do populárněvědecké literatury o mozku a jeho činnosti přibyl překlad knihy amerického neurologa lotyšského původu Elkhonona Goldberga The Executive Brain (Frontal Lobes and the Civilized Mind) z r. 2001. Samotný fenomén velkého zájmu čtenářů o neurovědy a zároveň neurovědců o prezentaci nových poznatků je velmi zajímavý (vzpomeňme například nedávno vyšlý překlad Damasiovy vynikající popularizační práce Descartesův omyl). Goldbergova kniha obsahuje několik rovin, pro které zaujme mnohé čtenáře. Hlavní z nich je logicky uspořádaný, na první pohled však zdánlivě mozaikovitý popis vyšších funkcí mozku, resp. funkcí spojených s činností prefrontálních oblastí čelního laloku. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly, zaměřené na dílčí aspekty, nakonec vytvářejí ucelený obraz složitosti, důležitosti a specifičnosti lidských čelních laloků koncového mozku. Přitom Goldberg nezapomíná na funkční vztahy s jinými částmi mozku (límcovým závitem, mandloňovými jádry, tzv. retikulární formací mozkového kmene apod.). Než jsem se odhodlal upozornit na tuto práci, opakovaně jsem v ní listoval a vracel se k popsaným klinickým případům, až jsem pochopil autorův záměr postupně a z nadhledu čtenáři odhalit provázanost a komplexnost „práce“ našeho mozku.

Další rovinou je osobní zpověď vědce, v jehož životě a odborné práci se promítají v různé míře vliv učitele (významného ruského neurologa a zakladatele neuropsychologie Alexandra Romanoviče Luriji), myšlenky a motivy z mládí (zájem o činnost čelních laloků) a prolínání různých kultur a různého sociálního prostředí (Sovětského svazu a Spojených států amerických). Všechny tři aspekty měly pro Goldberga zásadní, a přitom zvláštní, specifický význam. Toto pronikání osobního života do vědecké a klinické práce a následně i do této knihy není vyjádřeno pouze úvodní a závěrečnou kapitolou, ale vyzařuje z různých poznámek a zkušeností v celé práci.

Vlastní text je hutný a týká se tolika témat, že je nelze uvést všechna. Každé z nich je doloženo výsledky výzkumů a klinických studií. Goldberg chápe prefrontální oblasti jako nejvíce „lidské“ a přisuzuje jim nejvyšší řídící funkce. Za hlavní podstatu laterality lidského mozku považuje specializaci na zpracovávání známých informací a informací nových. Pozornost věnuje úvahám o vztahu modulárně-hierarchického a gradientového uspořádání kognitivních funkcí (autorovy úvahy a samotná teorie kognitivních gradientů mají počátek již v době studií v Rusku). Dále popisuje podstatu kognitivních stylů ve vztahu k rozdílům mezi muži a ženami a k utváření individuálních rozdílů v kontextu kulturně-sociálního prostředí. Zde zdůrazňuje význam „socializačních“ vlivů v rané ontogenezi dítěte na utváření funkcí čelních laloků. Samozřejmě je nemalá část věnována poruchám mozku, zvláště poúrazovým poškozením – konkrétně syndromům čelních laloků spojeným například s antisociálním chováním, s neschopností rozhodování, se snížením kontroly činností a jednání, s myšlenkovou rigiditou apod. Goldberg se také snaží hledat souvislosti mezi zráním čelních laloků a schizofrenií na jedné straně a odpovědností za své činy a sociální zralostí na straně druhé. Zkušenostmi Lurijovy školy a z vlastní praxe podporuje léčivý i preventivní význam „procvičování“ mozku kognitivním zatěžováním.

Kniha nemá v pravém smyslu slova závěr či celkové shrnutí (epilog se týká osobních otázek), některá témata autor popisuje poněkud jednostranně (např. problematiku laterality), jiným věnuje jen částečnou pozornost (např. emocím); přesto dává celostní (a přitom z různých úhlů nazíraný) pohled na náš mozek a neuzavírá se jen do čisté neurofyziologie a neurologie. Je rozhodně inspirativní pro pochopení „lidskosti“ v kognitivních procesech až po utváření vědomí.

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Vladimír Blažek

RNDr. Vladimír Blažek, CSc., (*1952) vystudoval antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vyučuje biologickou antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Odborně se zabývá především etologií člověka a evolucí mozku.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné