Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Z dospělých chloroplastů mizí DNA

 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 316, 2005/6

V každé učebnici biologie se dočteme, že chloroplasty rostlinných buněk obsahují vlastní dědičnou informaci – chloroplastovou deoxyribonukleovou kyselinu. Ta kóduje zejména některé bílkoviny fotosyntetického aparátu (většina chloroplastových bílkovin je kódována buněčným jádrem). Nedávno publikoval Arnold J. Bendich z Washingtonovy univerzity v Seattlu práce, které prokázaly, že z chloroplastů huseníčku a kukuřice se chloroplastová DNA během vývoje listů postupně ztrácí a dlouho před koncem fotosyntetické aktivity chloroplastů vymizí úplně. U kukuřice to autoři zjistili třemi nezávislými metodami. Zároveň se snižováním množství chloroplastové DNA na chloroplast se snižuje i její molekulová hmotnost a složitost její nadmolekulární struktury, od větvených struktur po jednoduché (navzdory zavedeným představám se chloroplastová DNA zpravidla nevyskytuje v kruhové podobě, viz The Plant Cell 16, 1661–1666, 2004).

Američtí autoři ukazují, že tyto výsledky nejsou zcela ojedinělé. Již před více než třiceti lety zjistili jiní vědci, že chloroplastová DNA vymizela z většiny dospělých vegetativních buněk řasy Acetabularia. Sám ostatně mám z běžné elektronové mikroskopie zkušenost, že chloroplastové nukleoidy (oblasti na řezech chloroplastů s vlákny přisuzovanými chloroplastové DNA) bývají patrné v chloroplastech mladých listů, zřídka však v chloroplastech listů dospělých. Bendich a jeho kolegové se domnívají, že chloroplastová DNA není v dospělých, nedělících se chloroplastech nezbytná, jestliže buď touto DNA kódované fotosyntetické bílkoviny, nebo jejich mediátorové RNA jsou dostatečně stabilní. Fotosyntetizující buňky potom ne-musejí udržovat a opravovat mnoho kopií chloroplastového genomu a nu-kleotidy chloroplastové DNA mohou být buňkami využity například jako zdroj dusíku. Tuto zajímavou hypotézu bude jistě třeba pečlivě ověřit. (Current Genetics 46, 176–181, 2004, Journal of molecular Biology 344, 1311–1330, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné