Žiji díky výzkumu na zvířatech

Plně souhlasím s autorem uvedeného článku Františkem Vyskočilem, že rozumné využití zvířat k biologickému výzkumu je i nadále nezbytné a že pokrok lidské civilizace jim vděčí za mnohé (a to nejen zvířatům laboratorním, ale i volně žijícím). Zákony o ochraně přírody a na ochranu zvířat u nás skutečně příliš vyvážené nejsou. Ochrana přírody v naší zemi totiž stále působí spíše živelně, protože se rozvíjí bez stanovení jasných priorit, a navíc jí chybí skutečně koncepční řízení. Na jedné straně je ovlivňována laickými ochránci přírody bez hlubších biologických znalostí, kteří by chtěli ochraňovat ty rostlinné a živočišné druhy, jež považují za krásné, což je z lidského hlediska ještě celkem pochopitelné. Na druhé straně však do ní stále více zasahují ekologičtí anarchisté, kteří demagogicky a účelově překrucují biologické zákonitosti a jimž nečiní žádný problém ignorovat současnou úroveň biologických poznatků.

Autor článku se však sám dopustil (zřejmě v dobře míněné snaze podpořit svoji argumentaci pro laboratorní využití volně žijících obojživelníků) nepříliš vydařeného srovnání s tristním osudem vánočních kaprů. […] Jako docent v oboru rybářství nemohu takovouto dezinformaci přejít bez uvedení na pravou míru.

Předně, naši vánoční kapři nejsou veřejně masakrováni a už vůbec ne bez zákonné ochrany. Ryby, stejně jako všichni ostatní obratlovci, jsou velice přísně chráněny zákonem na ochranu zvířat proti týrání a kapři (stejně jako ostatní hospodářská zvířata) také veterinárním zákonem. Tyto několikrát novelizované zákonné normy velice rigorózně vymezují, jak je možno s živými rybami zacházet, v jakých podmínkách je přechovávat a jak je usmrcovat. Dodržování těchto podmínek během předvánočního prodeje potom velmi důsledně kontrolují veterinární inspektoři, kteří mimo jiné spolupracují i s příslušnými orgány ochrany zvířat.

Ani po vánočním hodování se úbytku ryb v našich vodách rozhodně obávat nemusíme, protože vánoční kapři pocházejí z našich tradičních rybničních chovů (s roční produkcí kolem 20 000 tun tržních ryb). Nejde tedy v žádném případě o volně žijící jedince kapra obecného, ale o cíleně chovaná hospodářská zvířata, v tomto případě o domestikovanou a vyšlechtěnou formu kapra!

A pokud v důsledku vánočního přejídání někoho postihnou autorem popisované fyziologické potíže, rozhodně to nebude v důsledku konzumu rybího (kapřího) masa, to snad autor ani nemohl mínit vážně. Příznivé dietetické vlastnosti rybího masa, včetně blahodárného působení polynenasycených mastných kyselin rybího tuku na lidský organizmus, jsou dnes všeobecně známy nejen v lékařských kruzích, ale i ve vyspělé laické veřejnosti. Bohužel však spíše v západoevropské společnosti, protože v původních zemích EU se ročně konzumuje na obyvatele asi 14,5 kg ryb, kdežto u nás celá desetiletí jen 5 kg.

Podíváme-li se na ryby z úhlu pohledu biologického výzkumu, tak i této vývojově nejstarší a druhově nejpestřejší (na 30 000 popsaných druhů) skupině obratlovců vděčíme za mnohé. Z oblasti fyziologie bych rád připomněl alespoň skutečnost, ze krystalický pepsin (proteolytický enzym) byl poprvé izolován v roce 1940 ze žaludku lososa Oncorhynchus tschawytscha a že inzulin získávaný z velkých mořských ryb se ještě po druhé světové válce využíval v humánní medicíně. Ryby se jako laboratorní a modelová zvířata dnes nezastupitelně využívají nejen v genetických studiích a ve výzkumu rakovinných nádorů, ale v neposlední řadě i při testech toxicity (dle norem OECD) široké škály chemických sloučenin. Řada volně žijících rybích druhů také slouží jako indikátorové organizmy při sledování stupně poškození vodního prostředí (např. těžkými kovy, toxickými organickými uhlovodíky, xenoestrogeny aj.).

Zastávám přesvědčení, že vzdělaný člověk by se měl zasvěceně vyjadřovat k problematice oboru, v němž je specialistou, ale k jemu neznámému oboru by měl přistupovat s patřičnou pokorou, jejíž součástí by měla být snaha o alespoň základní orientaci v něm. Proto si dovoluji autorovi tohoto nešťastného sdělení o kaprech doporučit k přečtení alespoň článek: Spurný, P., 2004: Prodej živých ryb a týrání zvířat. Maso, č. 6, s. 8–10, ISSN 1210-4086. […]