VESMÍR. O čem psal před lety
17. 3. 2005 | Vesmír 84, 129, 2005/3
O dnešním stavu trhu na mumie.
Nabídky na trhu mumií jeví valné a nápadné poklesnutí. V jistém odborném časopisu vyskytla se nedávno anonce, dle níž firma O’ Hara and Hoar, výrobci a vývozci barev, ráda by koupila mumii v dobrém stavu za slušnou cenu; co do stáří nemá přesahovati 2000 let bez ohledu na pohlaví. Mr. Hoar sdělil před krátkým časem jistému anglickému listu, že dosud nikdo nabídky nepodal, a firma že dosud jest bez mumie. Zástupce jiné továrny na barvy dokazoval, že mumie mají vskutku velikou trhovou cenu, protože jsouce dokonale rozemlety poskytují množství světlehnědé barvy, v níž si malíři-umělci tuze libují. Od nějaké doby nahrazovány jsou k tomu konci lidské mumie mumifikovanými kočkami, jež rovněž velmi dobrou hněď poskytují. Hlava kočičí mumie se prodává po 50 pf. až 1 marce; těla bývají obyčejně již rozpadlá a prodávají se na kilogrammy. Firma tato již po delší řadu let nepoužívá lidských mumií. Poslední, již továrna ta zpracovala, byla mumie egyptské paní; nebyla ještě přes 2100 let stará a poskytla nadmíru krásné barvy. […]Vesmír 15. srpna 1905, s. 239
Čich u hlemýžďů.
Emil Jung, professor universitní ze Ženevy, celou řadou pokusů dokázal, že hlemýždi poznají čichem mnoho věcí, avšak toliko na malou vzdálenost. K důkazu postačí namočiti tyčinku v silici heřmánkové a přiblížit ji k velkým tykadlům hlemýždě. Ve vzdálenosti 4 mm velká tykadla jeví nepokoj, natahují se a smršťují: živočich odvrací se od původu vůně a změní směr své cesty. Na malá tykadla působí látka voňavá ze 2 nebo 3 mm. Tykadla nejsou výhradním čidlem čichu; hlemýždi cítí také koží. Všude kam přiblíží se těleso voňavé i bez doteku se táhne a povstane malá dutina. […] Stejný účinek se objeví silicí mátovou, terpentinovou, benzinem, petrolejem, líhem. Vůbec vůně silné pro lidi jsou silné i pro hlemýždě […] Hlemýžď také jim zvyká a snáší velice brzo vůně, na něž dříve reagoval. Aby poznal, na jakou vzdálenost vnímá vůni potravy své, vykonal Jung řadu pokusů se 12 hlemýždi. Postavil je na obvod kruhu v různém poloměru, v jehož středu byl sýr, zelí, brambor, melon atd. Podle výzkumů vnímá hlemýžď vůni potravy na vzdálenost průměrnou 1 až 2 cm, která však u melonu vstoupí na 50 cm.Vesmír 15. června 1906, s. 203
RUBRIKA: Vertikála
Doporučujeme
Najít své těžiště kontroly 
Lenka Vrtišková Nejezchlebová | 7. 7. 2025
„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar 
Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění? 
Petr Tureček | 7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...