Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Od pávů k vrabcům

 |  17. 2. 2005
 |  Vesmír 84, 107, 2005/2

S koncem 19. století lze celosvětově pozorovat zajímavý fenomén – ústup od tradiční ornamentálnosti, společenské strukturace a rituálů. Zatímco tradiční společnosti, ať už evropská, čínská či osmanská, měly vysoce vyvinutou hierarchizaci, rozlišení mezi vyšším a nižším, propracovaný systém rangů, ozdob a tradičních forem jednání, začíná se tento svět pojednou hroutit, v Evropě možná o něco málo dříve. Zásadním přelomem, který nechal spíše vyjít na povrch, co už dávno bublalo v nitru, byla první světová válka. Dobře je celý fenomén vidět na šatech, které byly původně velmi rozrůzněné mezi bohatými a chudými, různými společenskými stavy, oběma pohlavími či všedním a svátečním dnem, a také na téměř úplném vymizení pokrývek hlavy, které měly vůbec největší výpovědní hodnotu v těchto záležitostech a jež zbyly jen u nejortodoxnějších židů a muslimů. (Ruku v ruce jde i znenápadnění vojenských uniforem od křiklavých barev a tvarů k polní šedi – krýt se v terénu by bývalo bylo prospěšné i předtím, ale nečinilo se tak, bylo to „nevojenské“.) Koloniální páni se tím vůbec nelišili od evropských, ba právě naopak – pávovské kočáry a paláce holandských guvernérů v Indonésii či britských činovníků v Indii byly omračující i proti poměrům v jejich vlasti. Vysoké vrstvy společnosti měly propracovaný a velice sofistikovaný systém společenských konvencí, zábav a socializací jakož i konzumovaného umění, dobrého tónu a normované kultivovanosti, která nemá na starosti nic jiného než sebe samu. Tento svět se zásadně neliší, ať už v habsburském španělském dvorním rituálu, Zakázaném městě či životě v Dolmabahče-saraji, ba ani na nižších etážích, ať už čteme Buddenbrooky či Sen v červeném domě. Původně hlavně protestantská deornamentalizace a důraz na ekonomické činnosti se náhle celoplanetárně šíří, aniž ovšem s sebou táhne protestantskou zbožnost či vůbec protestantizmus sám. Sigmund Freud ve svém známém dopise císaři Františku Josefu I. ostře kritizuje vynechání střapců u císařské kapely v Schönbrunnu a správně v tom spatřuje znamení brzkého pádu monarchie. Rozdělení světa na „vysoké“ a „nízké“ se hroutí či lépe řečeno „nízké“ monokulturně převládá. Lze v tom vidět stejným právem demokratičnost a lidovost jako celoplošnou vulgarizaci. Amerika, která se už předtím designovala jako nejmenší společný jmenovatel stravitelný pro lidové vrstvy všech národů do ní přišlých, se náhle stává vzorem hodným napodobení – tolik proklínaný McDonald je této tendence jen nejpregnantnějším vyjádřením. Totéž se děje i na rovině jazykové – francouzštinu střídá jako světový jazyk angličtina, v Indonésii nepřevládla v této roli rafinovaná javánština, ale malajština pobřežních bazarů. Jestliže jsme byli vrabci, můžeme se z vývoje radovat, že svůj oves vezdejší nemusíme potupně vybírat z koňských kobližek za ekvipáží, ale koupíme si jej čistě balený v plastovém sáčku. Jestliže jsme byli pávy, hledíme s trochou nostalgie na svůj ke kořenu zastřižený chvost a na zpustlý park, kde se nám bylo kdysi natřásat.

Ke stažení

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...