Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Od pávů k vrabcům

 |  17. 2. 2005
 |  Vesmír 84, 107, 2005/2

S koncem 19. století lze celosvětově pozorovat zajímavý fenomén – ústup od tradiční ornamentálnosti, společenské strukturace a rituálů. Zatímco tradiční společnosti, ať už evropská, čínská či osmanská, měly vysoce vyvinutou hierarchizaci, rozlišení mezi vyšším a nižším, propracovaný systém rangů, ozdob a tradičních forem jednání, začíná se tento svět pojednou hroutit, v Evropě možná o něco málo dříve. Zásadním přelomem, který nechal spíše vyjít na povrch, co už dávno bublalo v nitru, byla první světová válka. Dobře je celý fenomén vidět na šatech, které byly původně velmi rozrůzněné mezi bohatými a chudými, různými společenskými stavy, oběma pohlavími či všedním a svátečním dnem, a také na téměř úplném vymizení pokrývek hlavy, které měly vůbec největší výpovědní hodnotu v těchto záležitostech a jež zbyly jen u nejortodoxnějších židů a muslimů. (Ruku v ruce jde i znenápadnění vojenských uniforem od křiklavých barev a tvarů k polní šedi – krýt se v terénu by bývalo bylo prospěšné i předtím, ale nečinilo se tak, bylo to „nevojenské“.) Koloniální páni se tím vůbec nelišili od evropských, ba právě naopak – pávovské kočáry a paláce holandských guvernérů v Indonésii či britských činovníků v Indii byly omračující i proti poměrům v jejich vlasti. Vysoké vrstvy společnosti měly propracovaný a velice sofistikovaný systém společenských konvencí, zábav a socializací jakož i konzumovaného umění, dobrého tónu a normované kultivovanosti, která nemá na starosti nic jiného než sebe samu. Tento svět se zásadně neliší, ať už v habsburském španělském dvorním rituálu, Zakázaném městě či životě v Dolmabahče-saraji, ba ani na nižších etážích, ať už čteme Buddenbrooky či Sen v červeném domě. Původně hlavně protestantská deornamentalizace a důraz na ekonomické činnosti se náhle celoplanetárně šíří, aniž ovšem s sebou táhne protestantskou zbožnost či vůbec protestantizmus sám. Sigmund Freud ve svém známém dopise císaři Františku Josefu I. ostře kritizuje vynechání střapců u císařské kapely v Schönbrunnu a správně v tom spatřuje znamení brzkého pádu monarchie. Rozdělení světa na „vysoké“ a „nízké“ se hroutí či lépe řečeno „nízké“ monokulturně převládá. Lze v tom vidět stejným právem demokratičnost a lidovost jako celoplošnou vulgarizaci. Amerika, která se už předtím designovala jako nejmenší společný jmenovatel stravitelný pro lidové vrstvy všech národů do ní přišlých, se náhle stává vzorem hodným napodobení – tolik proklínaný McDonald je této tendence jen nejpregnantnějším vyjádřením. Totéž se děje i na rovině jazykové – francouzštinu střídá jako světový jazyk angličtina, v Indonésii nepřevládla v této roli rafinovaná javánština, ale malajština pobřežních bazarů. Jestliže jsme byli vrabci, můžeme se z vývoje radovat, že svůj oves vezdejší nemusíme potupně vybírat z koňských kobližek za ekvipáží, ale koupíme si jej čistě balený v plastovém sáčku. Jestliže jsme byli pávy, hledíme s trochou nostalgie na svůj ke kořenu zastřižený chvost a na zpustlý park, kde se nám bylo kdysi natřásat.

Ke stažení

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné