Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Rybí tuk? Brrrr!

 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 698, 2005/12

Tak jsme reagovali v dětství všichni, nicméně lékaři mají pravdu. Omega-3-mastné kyseliny v rybích tucích při častém požívání snižují riziko srdečního infarktu. Zabudovávají se do buněčných membrán srdečního svalu, které pak lépe reagují na elektrické stimuly řídící tep srdce a také snižují koncentraci nezdravého LDL cholesterolu v krvi. Eskymáci, kteří se živí hlavně rybami, trpí srdečními chorobami mnohem méně než třeba jejich sousedé v Dánsku. Omega-3-mastné kyseliny také omezují výskyt deprese, agresivity a hyperaktivity, Alzheimerovy choroby aj. Podporují vývoj mozku (cpali je do nás, proto jsme tak chytří), ale i množství tuků v tkáních (při chemoterapii rakoviny se má požíváním rybích tuků omezit úbytek tělesné váhy a svaloviny). Omega-3-mastné kyseliny totiž způsobují, že mitochondrie a peroxizomy svalových buněk lépe využívají tuky jako zdroj energie. Zdraví má ovšem zaručit teprve pravidelná denní spotřeba několika set miligramů omega-3-mastných kyselin.

Problémem pro výrobu těchto kyselin je znečištění moří pesticidy, brzdovými kapalinami, dioxiny apod., které se hromadí v tucích ryb. Projevuje se to hlavně v oleji z tresčích jater, tuky izolované z celých ryb bývají pod přípustnou hranicí. Protože někteří spotřebitelé chuť a pach rybího tuku nesnášejí, dodávají se pro potravinářský průmysl prášky obsahující 25–50 % rybího oleje a přídavky zvyšující odolnost vůči kyselinám, teplu a oxidaci (např. vitamin E). Pak jsou preparáty stálé až dva roky. Výrobci zdravých potravinářských výrobků tyto produkty přidávají do nápojů (pomerančových džusů, ochuceného mléka) i do zmrzliny.

Omega-3-mastné kyseliny nejsou obsaženy jen v rybách, ale též v některých řasách a vyšších rostlinách, třeba v prvosence nebo lnu. Řasy sice nehromadí dioxiny, jsou však dražším zdrojem omega-3-mastných kyselin než ryby. V cenovém soutěžení by mohly pomoci plantáže geneticky modifikovaných rostlin nebo řas, např. Crypthecodinium cohnii, zatím však mají spotřebitelé z takto upravených organizmů strach. V posledních pěti letech vzrostl trh omega-3-mastných kyselin téměř o polovinu a předvídá se jeho další růst. (Food Engineering & Ingredients 30, 36, 2005/2)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...