Imunitní odpověď zjišťuje nádorová onemocnění

 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 706, 2005/12

Při obrovské explozi metod i znalostí biologie nádorových onemocnění, molekulární biologie, genetiky a imunologie je zarážející, že dosud neexistují dostupné laboratorní testy, které by umožňovaly zjišťovat nádorová onemocnění v časných stadiích, kdy jsou lépe léčitelná. Jediným rutinně využívaným laboratorním testem je stanovení prostatického specifického antigenu. Hladiny této bílkoviny v krvi pacientů jsou užitečné při sledování odpovědi pacientů na léčbu a pro diagnózu eventuálního návratu onemocnění. Pro odhalení časných stadií karcinomu prostaty (Vesmír 83, 263, 2004/5) není však ani prostatický specifický antigen ideální, vyšší hladiny se často vyskytují i u nenádorových onemocnění prostaty.

Jedním z přístupů, který se uplatňuje při hledání nových znaků vhodných pro diagnózu nádorů, je zjištění bílkovin produkovaných nádorovými buňkami. Dostupnými metodami bývají bílkoviny zjištěny často až v okamžiku, kdy je nádor poměrně velký a je možno jej zachytit i jinými testy, například zobrazovacími metodami. Ideální vyhledávací test by měl být schopen zachytit velmi malá množství nádorových buněk, v optimálním případě již existenci buněk v počátečních stadiích nádorové změny.

Další možností jak odhalit přítomnost malého množství nádorových buněk je využít snad nejcitlivější detektor (který navíc nemusí být složitě konstruován) – imunitní systém. Ten nás nechrání pouze před virovými a bakteriálními infekcemi, ale umí rozpoznat a zničit i buňky, které se teprve začaly nádorově měnit. Bílkoviny produkované malým počtem nádorových buněk jsou pohlceny buňkami imunitního sytému – dendritickými buňkami – které se potom přesunou do lymfatických uzlin, kde vystaví nádorové bílkoviny na svém povrchu. Tak jsou aktivovány specifické lymfocyty T, které pak vycestují do krve a do tkání, kde jsou schopny nádorové buňky rozpoznat a zabít. Aktivace dalšího typu lymfocytů – lymfocytů B – vede k produkci nádorově specifických protilátek. Přítomnost nádorově specifických lymfocytů T i protilátek v krvi je možno zjistit, a tím prokázat přítomnost nádorových buněk v časných stadiích onemocnění.

Letos v září byl v časopisu New England Journal of Medicine 1) publikován článek, který tento přístup využívá a představuje klinicky využitelnou metodu zjištění karcinomu prostaty, která je založena na detekci protilátkové imunitní odpovědi. Při testování metody badatelé definovali soubor 22 bílkovin, jež jsou specificky rozpoznávány pouze protilátkami v séru pacientů s karcinomem prostaty a ne u zdravých kontrol. Soubor 22 bílkovin posléze použili k ověření metody na velkých souborech pacientů i kontrol a prokázali, že tato metoda má citlivost a specificitu 2) kolem 90 %, což jsou hodnoty výrazně přesahující parametry dosud používaného prostatického specifického antigenu. Metody založené na průkazu probíhající imunitní odpovědi jsou vyvíjeny i pro další nádorová onemocnění. První výsledky byly nedávno publikovány například pro karcinom plic, tlustého střeva a nádorů mozku. Takové obměny používaných technik dovolují přesně kvantifikovat a objektivizovat získané výsledky pomocí fluorescenčního značení, což je základní předpoklad pro výrobu diagnostických souprav i pro jejich uvedení do laboratorní praxe. Zavedení metod včasné diagnostiky nádorových onemocnění je klíčové pro zlepšování výsledků léčby těchto nemocí.

Poznámky

1) Wang X., Yu J., Sreekumar A. a kol.: Autoantibody signatures in prostate cancer, New Engl. J. of Med. 353, 1224–1235, 2005.
2) Specificita – poměr osob s pravdivě negativním testem (v nepřítomnosti nemoci) k celkovému počtu vyšetřených osob netrpících danou nemocí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie

O autorovi

Radek Špíšek

MUDr. Radek Špíšek (*1975) vystudoval 1. lékařskou fakultu UK v Praze. V Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK se zabývá využitím dendritických buněk v terapii nádorových onemocnění. V době postgraduálního studia pracoval v Institutu biologie a imunologie v Univerzitní nemocnici v Nantes.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné