Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Antická cunami

Středozemí a vulkanizmus patří k sobě
 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 709, 2005/12

Pozdně antický spisovatel Ammianus Marcellinus, který žil ve 4. století naší éry, ve své historické knize „Soumrak římské říše“ 1) vědomě navazuje na nejslavnějšího římského dějepisce Tacita. Téma knihy je sice historické, ale Marcellinus miluje různé odbočky, zabývající se botanikou, astronomií a dalšími zajímavými jevy. Mezi pozoruhodné partie XXVI. knihy patří velmi výstižný popis cunami, která zpustošila egyptské pobřeží:

Náhle vyvstaly dne 21. července za prvého konsulátu Valentiniana s jeho bratrem po celém světě strašlivé hrůzy, o jakých nám nevykládají ani báje, ani pravdomluvné staré dějiny. Krátce po východu slunce se totiž po spoustě ostře se míhajících blesků otřásla celá rozechvělá stabilita zemské tíže a moře zahnané příboji valícími se zpět ustoupilo dozadu, takže se odkryla propast hlubin, bylo vidět rozličné druhy vodních tvorů vězet v bahně a na sluneční paprsky tehdy vzhlížely – jak se dalo tušit – pusté úvaly i hory, které příroda, prvorozená ze všech věcí, ukryla pod nesmírnými vodními víry.

Proto uvázlo mnoho lodí jakoby na suché půdě a velmi mnoho lidí se procházelo volně kolem maličkých zbytků vody, aby rukama sbírali ryby a jim podobné živočichy. Tu se však náhle zvedl pro změnu mořský hukot, a příboje, jako by nerady snášely své odmrštění, narážely přes rozvířené mělčiny prudce na ostrovy i široko se rozprostírající pevninu, přičemž srovnaly se zemí nespočetné budovy v městech i jinde, kde se s nimi setkaly. Proto se tvář světa změnila, jako by zuřil svár živlů, a skýtala pohled na podivuhodné úkazy.

Množství vod se totiž vrátilo, když se to nejméně čekalo, a usmrtilo a pohřbilo pod svou hladinou mnoho tisíc lidí a v rozběsněném víru zpět běžícího vlnobití bylo vidět poté, co opadlo vzdutí tekuté látky, některé lodi uvržené do zkázy, a těla usmrcená při ztroskotání ležela na zádech nebo obličejem dolů. Jiné obrovské lodi, vyvržené vzteklým dutím větru, se posadily na vršky střech – jak se přihodilo v Alexandrii – a některé byly vymrštěny téměř dvě míle daleko od břehu.

Středozemí a vulkanizmus patří k sobě.

Několik geologických projektů prokázalo, že sedimentární sledy vznikající následkem cunami jsou v této oblasti poměrně běžné a že mohou mít významný dopad zejména na plochá, hustě obydlená pobřeží, jako je například Gaza. Pravděpodobnost velké cunami je ve středozemní oblasti větší než třeba zánik následkem pádu meteoritu, ale i tak jde o událost opakující se zhruba v měřítku staletí či jednoho až dvou tisíciletí. Středozemní cunami jsou sice poměrně časté, ale obvykle pustoší jen malé části pevniny nebo pobřeží.

V Marcellinově popisu nás zaujme jeho přesnost a aktuálnost – jako by popisoval nedávnou situaci na Jávě. Podobný pocit zažijeme u historických popisů velkých povodní. Jsou tak podobné naší velké vodě v roce 2002! Líčí, jak lidé nejprve nevěří, že se něco takového může stát, pak voda rychle stoupá, lidé podléhají panice a jsou zachraňováni ze střech. Živly jsou vlastně nenápadité a obvykle se spokojí s opakováním stejných scénářů. To jenom my lidé zapomínáme a nejsem si jist, zda není lepší život v nevědomosti než ve strachu.

Poznámky

1) Přeložil J. Češka, vydal Odeon, Praha 1975, s. 343–344.

Ke stažení

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné