VESMÍR. O čem psal před lety

Dýchání na vysokých horách.

Obtíže při dýchání na vysokých horách připsány byly doposud všeobecně nedostatku kyslíku ve vzduchu výšin horských. Řada pokusů konaných v nově zařízené laboratoři na Monte Rosa ukázala bezpodstatnost této domněnky. Zjištěno, že směs kyslíku a dusíku, když napjetí prvnějšího na obyčejných poměrech se udržuje, při nízkém tlaku vzduchu pro člověka skorem nedýchatelnou jest. Zkoumání krve ukázalo pak, že příčina obtíží při dýchání na vysokých horách spočívá asi ve sníženém obsahu vzduchu na kyselinu uhličitou následkem nízkého tlaku vzduchu, což také dalšími pokusy potvrzeno bylo.

Vesmír 1. listopadu 1904, s. 24

Horská nemoc.

Italský badatel Mosse se zabýval studiem fysiologického účinku velkých výšek a dokazuje, že není správnou domněnka, dle které horská nemoc má příčinu ve zmenšení tlaku kyslíku ve vzduchu obsaženého. Mosso ukázal, že sníží-li se barometrický tlak směsi kyslíku a dusíku na 1/2 tlaku atmosférického (jakž tomu právě na vrcholech horských jest), a zvětší-li se při tom poměr kyslíku tak, až dosáhne téhož tlaku jako za obyčejných poměrů, nastane u lidí podrobených takovým pokusům, velká nevolnost a abnormální respirace a puls. Na vrcholku hory Monte Rosa zkoušeno čeliti těmto zjevům občasným dýcháním čistého kyslíku, ale bez úspěchu. Za to analysy krve vzaté v těch výškách, objevily zmenšení poměru kysličníku uhličitého k ostatním součástem, způsobené nízkým tlakem barometrickým, což dle Mossova mínění je příčinou zjevu horské nemoci. Tento náhled jest podporován faktem, že směs kyslíku a kysličníku uhličitého v poměru 5:1, dýchaná v nízko položených krajinách způsobuje různé afekty, kdežto při pokusech na Monte Rosa způsobila velké ulevení a příjemné pocity.

Vesmír 1. března 1905, s. 119