Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Zachraňme druhohorní hmyzožravce!

 |  17. 1. 2005
 |  Vesmír 84, 8, 2005/1

Štětinatci (Solenodon) jsou velcí hmyzožravci (s hmotností 1 kg a délkou těla kolem 60 cm), kteří už dávno vzbuzují pozornost např. echolokací nebo jedovými podčelistními žlázami, vyúsťujícími na druhém spodním řezáku. Jde o zvířata s převážně noční aktivitou, hloubící si síť chodeb v hrabance. Jejich potrava zahrnuje bezobratlé, plazy, různé plody a příležitostně i ptáky. Dnes se rozlišuje štětinatec kubánský (Solenodon cubanus) a štětinatec haitský (S. paradoxus).

Podivnosti pramenící z morfologického studia přivedly badatele k názoru, že jsou tato zvířata pozůstatkem savců druhohorního či raně třetihorního stáří. Příbuzenské vztahy štětinatců k ostatním savcům nejsou jasné. Donedávna byli považováni za hmyzožravce (Insectivora), zuby mají totiž podobné jako bodlíni a vydříci. Nástup molekulární fylogenetiky ale fylogenetickým stromem zatřásl a „hmyzožravce“ rozdělil na dvě nepříbuzné skupiny. Jednu představují bodlíni (včetně vydříků) se zlatokrty a bércouny, druhou ježci, krtci a rejsci (podrobněji viz Vesmír, 318–325, 2002/6).

Sekvencí DNA štětinatce bylo zpočátku málo, teprve letošní studie jejich počet rozšířila. A co se zjistilo? Štětinatci zřejmě patří do (prastaré) skupiny Eulipotyphla (ve fylogenetickém stromu ještě před krtky, rejsky a ježky). Navzdory podobným zubům tedy štětinatci nejsou s bodlíny příbuzní. Jako skupina vznikli zhruba před 76 miliony let (v druhohorách) a linie vedoucí k dnešním zvířatům se rozdělily před 25 miliony let, kdy se tehdy existující velký antilský ostrov rozpadl na Kubu a Haiti. Stáří obou linií je značné, spadá ještě do dob, kdy se rozštěpovaly velké skupiny, např. ozubení kytovci a kosticovci či jeleni a turovití.

Celá desetiletí čelí zoologové a ochránci přírody hrozbě vyhynutí těchto podivuhodných tvorů. Chov štětinatců v zajetí se neosvědčil a jedinou možností zůstává ochrana původních biotopů. (Nature 429, 649, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné