Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Zachraňme druhohorní hmyzožravce!

 |  17. 1. 2005
 |  Vesmír 84, 8, 2005/1

Štětinatci (Solenodon) jsou velcí hmyzožravci (s hmotností 1 kg a délkou těla kolem 60 cm), kteří už dávno vzbuzují pozornost např. echolokací nebo jedovými podčelistními žlázami, vyúsťujícími na druhém spodním řezáku. Jde o zvířata s převážně noční aktivitou, hloubící si síť chodeb v hrabance. Jejich potrava zahrnuje bezobratlé, plazy, různé plody a příležitostně i ptáky. Dnes se rozlišuje štětinatec kubánský (Solenodon cubanus) a štětinatec haitský (S. paradoxus).

Podivnosti pramenící z morfologického studia přivedly badatele k názoru, že jsou tato zvířata pozůstatkem savců druhohorního či raně třetihorního stáří. Příbuzenské vztahy štětinatců k ostatním savcům nejsou jasné. Donedávna byli považováni za hmyzožravce (Insectivora), zuby mají totiž podobné jako bodlíni a vydříci. Nástup molekulární fylogenetiky ale fylogenetickým stromem zatřásl a „hmyzožravce“ rozdělil na dvě nepříbuzné skupiny. Jednu představují bodlíni (včetně vydříků) se zlatokrty a bércouny, druhou ježci, krtci a rejsci (podrobněji viz Vesmír, 318–325, 2002/6).

Sekvencí DNA štětinatce bylo zpočátku málo, teprve letošní studie jejich počet rozšířila. A co se zjistilo? Štětinatci zřejmě patří do (prastaré) skupiny Eulipotyphla (ve fylogenetickém stromu ještě před krtky, rejsky a ježky). Navzdory podobným zubům tedy štětinatci nejsou s bodlíny příbuzní. Jako skupina vznikli zhruba před 76 miliony let (v druhohorách) a linie vedoucí k dnešním zvířatům se rozdělily před 25 miliony let, kdy se tehdy existující velký antilský ostrov rozpadl na Kubu a Haiti. Stáří obou linií je značné, spadá ještě do dob, kdy se rozštěpovaly velké skupiny, např. ozubení kytovci a kosticovci či jeleni a turovití.

Celá desetiletí čelí zoologové a ochránci přírody hrozbě vyhynutí těchto podivuhodných tvorů. Chov štětinatců v zajetí se neosvědčil a jedinou možností zůstává ochrana původních biotopů. (Nature 429, 649, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...