Encyklopedie všeho, co souvisí s energií

Kniha o energii, tištěná barevným ofsetem dvousloupcově, je rozdělena do pěti částí. První se energií zabývá v kulturně-společenských souvislostech, druhá z hlediska využitelnosti jejích zdrojů, třetí z pohledu fyziky, chemie a biologie, čtvrtá v technických souvislostech a pátá z globálních pohledů a s ohledem na životní prostředí.

Formálně je kniha velice dobře upravena, doplněna černobílými i barevnými obrázky a ilustracemi, je čtivá a do značné míry se dá používat i jako encyklopedie. Nejzdařilejší dvě části jsou hned ty úvodní, Čím je zemi slunce z pera V. Cílka a Oheň jako filosofický archetyp z pera Z. Neubauera. Následující části jsou koncipovány zajímavě, i když některé přesahují rámec knihy, např. kapitola V. Matouška Oheň a hudba. V druhé části by si asi zasloužila větší prostor termodynamika – už proto, že jsou v knize často uváděny jako zdroj informací (cituji) „Feynmanovi přednášky z fyziky“, přestože jsou dostupné i v (bezchybném) českém překladu. Tabulka, resp. přehled energetických přeměn na s. 66, není zcela objektivní, přitom autoři mohli přihlédnout k pramenům dostupným v řadě referenčních knih (viz seznam v rámečku). Totéž platí o převodní tabulce energií na s. 312. V kapitole K. Murtingera Energie na zemi je zcela opomenuta role entropie jako zásadního mechanizmu dostupnosti energie. ¹⁾ Popis fotovoltaických systémů (s. 92) je uveden v tak redukované formě, že přestává být vnímatelný, podobně i partie o energii větru, kde graf výkonu v závislosti na rychlosti větru (s. 99) ztrácí svoji vypovídací schopnost. Není totiž uvedena základní charakteristika, že dostupný větrný výkon je úměrný pohybující se mase vzduchu a mění se v závislosti na třetí mocnině rychlosti větru a na rozpětí lopatek, které nemohou překročit určitou limitu danou jejich maximální obvodovou rychlostí (únosnost materiálu vzhledem k odstředivé síle, překročení rychlosti zvuku). V kapitole o energii biomasy není zmíněna energie potřebná k jejímu vytvoření (motorová paliva spotřebovaná při obdělávání a sklizni, hnojiva apod.), takže není zcela jasné, jak čistá je tato takzvaně čistá (green) energie. Kapitola o fosilních palivech je sice napsána přehledně, ale nedosahuje úrovně, jakou měla např. ve Velké knize o energii, exkluzivní publikaci (tištěné na křídovém papíru), která byla uvedena na trh už v roce 2001 a donedávna se dala koupit ve výprodeji za dumpingovou cenu 99 Kč. Zejména pasáž o ukládání jaderného odpadu je v porovnání se zmíněným vzorem nedostatečná. Na druhé straně je nutno ocenit dobře zpracovanou část o tepelných čerpadlech (autorem je rovněž K. Murtinger) a o zlepšení využívání neobnovitelných zdrojů, i když zmínka o životaschopnosti Stirlingova motoru v nových aplikacích (s. 131) je bez vysvětlení jeho principu neúčinná.

Třetí část, kterou psala z pohledu přírodních věd Š. Klementová, je přes svoji omezující stručnost napsaná šťastně, s nezbytnou dávkou nadhledu, i když u energií záření a u energie působící na krátkou vzdálenost mohla být zmíněna i energie elektromagnetického záření vakua a související působnost Casimirových sil. V kapitolách o motorech je nedostatečně zmíněna role všeomezující termodynamiky (Carnotův cyklus) a v části o akumulaci energie chybí perspektivní možnost akumulace zbytkového tepla v procesu vratné fázové přeměny kapalina–pevná látka. Dobře napsané jsou kapitoly R. Kynčla o úloze energie v domácnosti, sportu, komunikaci a kultuře, i když by bylo vhodné doplnit tuto informační část o širší termodynamické souvislosti (jako jsou entropie a informace). Osobně (a s lítostí) musím považovat za nejhorší poslední část knihy, která se zabývá úlohou energie v životním prostředí. Obsah je tendenční, pohled – často jednostranný – dává někdy přednost neprofesionálnímu přístupu ekologických aktivistů, kde převažuje přání nad odbornými znalostmi. Totéž dokumentuje i scénář možného vývoje spotřeby energie podle Greenpeace (s. 258), podle nějž bude úloha solární energie a biomasy převažující už v r. 2050. Toho však bez nových technologických objevů (a zatím nenahraditelné jaderné energie) nelze dostupnými prostředky docílit (ledaže by razantně klesla početnost lidské populace – což však patrně nebylo do úvah jako možnost zahrnuto). Tendenčnost je zjevná v nekritickém upozornění na nebezpečí jaderného odpadu, jehož nebezpečnost vůbec není porovnána s rizikovostí ostatních odpadů (s. 257). O naivním pohledu na efektivitu produkce škodlivin svědčí poznámka, že odstavením domácího (obvykle málo efektivního) kotle jsou škodliviny v ještě větší měře produkovány v centralizovaném místě elektrárny (s. 270). Naopak, pouze taková elektrárna si může dovolit dosáhnout maximální účinnosti spalování s využitím všech ekologických kritérií. Otázky šetrné energie je nutno uvažovat v daleko širším měřítku, vedle vysokých zřizovacích nákladů nelze například zanedbat vliv větrných elektráren na životní prostředí (i neslyšitelné vibrace mohou vyhnat živočichy, popř. – v blízkosti vod – ryby). Je také třeba zmínit, že velkoplošné solární elektrárny mají značné nároky na odlehlost a rozsah pokryté plochy, údržbu, čištění a také na distribuci vyprodukované elektrické energie. Stejně tak je diskutabilní otázka co je opravdu čistá energie a jak lze zajistit její lokalizovaný odběr, protože nelze rozlišt jednotlivé zdroje a jejich čistotu, zejména když společné velkokapacitní emise uhelných elektráren jsou často ekologicky rizikovější než koncentrovaný jaderný odpad. Samozřejmě bychom rádi umožnili přežít i našim dětem, a tak bude využívání solární energie opravdu nezbytné. Vedle technicko-ekonomických potíží se však musíme naučit čelit i lobistickým tlakům, a dokud je kilowatt elektrické energie produkované z fosilních paliv několikanásobně levnější, bude politika šetrnějšího přístupu k životnímu prostředí naším zatím nesplnitelným přáním.

Kniha je v celkovém pohledu hodnotným přínosem pro českou veřejnost. Pro ucelenější pohled na související problematiku však čtenářům doporučuji i odborně fundovanější knihy (viz přehled vlevo), které chybějí ve stručných přehledech literatury, uváděných na koncích jednotlivých pasáží.