VESMÍR. O čem psal před lety

Škodlivosť tuleňů (Phoca vitulina a Halichoerus grypus). Pobřeží kolem Rujany a Greifswalsu navštíveno jest tuleni tou měrou, že zvířata ta stala se skutečným nebezpečím pro rybářství těchto vod. Dle úsudků kompetentních znalců páčí se počet tuleňů v této krajině nejméně na 300 kusů, což při rozloze 10 čtv. mil znamená, že 1 tuleň připadá na 700 až 1000 jiter. Škoda tím vzniklá jest vskutku veliká; malý tuleň (Phoca vitulina) spotřebuje denně nejméně 80–120 sleďů, což počítáno jest zajistě velmi nízce, neboť v zajetí hubeněli a hynuli tuleni při málo menším množství denní potravy vůčihledně. Počítá-li se 1 wall t. j. 40 kusů sleďů za cenu 1 marky (roční průměr ceny místní), obnáší škoda, již jedno zvíře za rok způsobí, 500 marek čili asi 300 zl. Větší druh tuleňů Halichoerus grypus spotřebuje však čtyřikráte tolik potravy, tudíž škodu jím způsobenou páčiti lze na 2000 marek čili 1200 zl. Počítá-li se, že z oněch 300 tuleňů náleží polovina každému z obou jmenovaných druhů, lze počítati roční škodu na pobřeží rujanském těmito zvířaty způsobenou na 300.000–400.000 mk (čili 180.000–240.000 zl.). To však není ještě škoda veškera; velkým zlem jest také to, že tuleni vyprázdňují rybářům sítě, při čemž tyto i roztrhají, mimo to i blízkosť tuleňů bývá příčinou špatného lovu, což ovšem rybáři nejvíce pociťují. Původem tak značného počtu tuleňů jest šetření, jež ode tří let v okolí tom se provádí. Dříve byla totiž honba v krajině té svobodna, čímž ovšem mnoho tuleňů za své vzalo. Ode tří let jest však právo honební pronajato za nepatrný obnos 84 marek dvěma soukromníkům, kteří ovšem v hájemství tak rozsáhlém a četně oživeném poříditi nemohou. Proti nesnesitelnému zlu tomu navrhovány různé prostředky, z nichž však ze všech nejprospěšnějším zdá se býti zavedení dřívějšího stavu svobodné honby.

Vesmír 1. prosince 1884, s. 46