Alkohol a prospěch českých studentů

O účinku středních dávek alkoholu na osoby, které nejsou závislé, se toho donedávna vědělo jen málo. R. Weissenborn a T. Duka z univerzity v Brightonu loni podávali 95 osobám buď alkohol (v dávce 0,8 g na kg tělesné hmotnosti), nebo placebo, a zjistili, že alkohol zhoršuje jak schopnost plánovat, tak prostorovou orientaci (ta je důležitá při řízení vozidla). Jiná studie prokázala, že v kocovině se paměť krátkodobě zhorší mnohem víc, než by odpovídalo pouhému snížení bdělosti. Alkohol ale působí i dlouhodobé poruchy paměti a poznávacích (kognitivních) funkcí. Postižení poznávacích funkcí bylo prokázáno u osob, které pijí týdně více než 21 standardních sklenic (zhruba malých piv), a to od mírných poškození mozku u sociálně adaptovaných pijáků až po těžké poruchy u neléčených závislých. „Okénka“ v paměti nastávají často v důsledku rychlého zvýšení hladiny alkoholu v krvi a mnohdy jsou předzvěstí rozvoje závislosti.

Jiná nedávná práce popisuje zhoršení paměti (zejména vybavování) u osob, které prodělávají odvykací stav po alkoholu. U těžkých pijáků prokázaly moderní zobrazovací metody úbytek mozkové tkáně, především v kůře čelního laloku, která souvisí s vyššími duševními funkcemi, a v mozečku, jenž je důležitý pro rovnováhu a patrně i pro některé aspekty učení. Příznivou informací je, že u abstinujících osob s takto poškozeným mozkem se mozkové buňky reorganizují a objem mozkové tkáně se zvětšuje. Tomu odpovídá postupné zlepšování paměti, prostorové orientace i pozornosti. V praxi se ale také běžně setkáváme s těžkými poruchami (např. s alkoholickou demencí), které lze léčbou ovlivnit velmi obtížně.

Vzhledem k vysoké spotřebě alkoholu v České republice jsou tyto skutečnosti významné. Téměř 14 procent dotazovaných šestnáctiletých středoškoláků přiznalo, že v posledním měsíci byli nejméně třikrát opilí. Navíc se u nás alkohol často kombinuje s konopím, které rovněž vyvolává krátkodobé poruchy paměti (u těžkých kuřáků konopí nelze vyloučit ani dlouhodobá poškození). K dalším zneužívaným látkám, jež mohou poškodit paměť, patří benzodiazepiny a těkavé látky. Zmiňované poruchy paměti a kognitivních funkcí u dospívajících zhoršují školní prospěch a komplikují vzdělávání, u dospělých zhoršují pracovní výkonnost.