Kanibalský stín naší minulosti

Lidské maso bylo podle všeho alespoň v určitém období historie pravidelnou součástí jídelníčku našich předků. K tomuto až bulvárně pikantnímu závěru dospěli vědci z Londýnské univerzity a dalších pracovišť, když studovali geografické rozšíření mutací chránících své nositele před priony. Ukázalo se totiž, že tyto mutace, které jsou vlastně zmutovanými verzemi genu pro protein lidského prionu PRNP (na krátkém ramenu 20. chromozomu), se podle všeho kdysi v lidských populacích intenzivně šířily v důsledku přírodního výběru – jedinci s těmito geny byli zvýhodněni před jedinci, kteří je neměli.

Buď se to dělo velmi dávno, na samém úsvitu lidské evoluce, ještě než se lidé moderního typu rozšířili po celé planetě, nebo selekční tlak působil neustále a na mnoha místech zároveň. Pro obě možnosti se ale jako vysvětlení nabízí intenzivní selekční tlak vyvolaný priony. Prionová onemocnění jsou způsobena anomálně zkroucenými molekulami běžných proteinů, které svou změněnou struk­turou lavinovitě „nakazí“ sousední normální molekuly proteinu, a tím změní celé tkáně. Tak vznikají degenerativní onemocnění nervových tkání, např. BSE, Creutzfeldtova-Jakobova choroba a kuru. Onemocnění je buď vyvoláno spontánně, nebo se přenáší potravou obsahující priony (masem).

Bylo zjištěno, že pokud má někdo jednu alelu prionového proteinu normální a jednu mutovanou, je před napadením priony chráněn. Když pak odborníci analyzovali sekvence prionových proteinů u 2000 vzorků populací z celého světa, nalezli ochranné zmutované alely prionových genů v každé z nich.

Mezi lety 1920 a 1950 u kmene Fore obývajícího vrchovinu (Highlands) na Papui–Nové Guineji proběhla epidemie kuru, která se rozšířila prostřednictvím rituálního kanibalizmu – členové kmene pojídali své zemřelé příbuzné (viz Vesmír 83, 229, 2004/4). Když se analyzovaly prionové proteiny žen kmene Fore, které epidemii přežily, zjistilo se, že mají nejvíce ochranných alel prionového genu ze všech lidských populací.

Uvedená zjištění jsou v souladu s představou, že pravěké lidské populace pravidelně praktikovaly kaniba­lizmus. To ostatně naznačují i analýzy stop na fosilních lidských kostech a biochemické analýzy fosilizovaných lidských exkrementů. I když není zcela jasné, zda tak naši předci činili z důvodů rituálních nebo praktických, máme podle všeho za sebou zajímavější minulost, než jsme si dříve připouštěli. (Science 300, 640–643, 2003)