Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Kanibalský stín naší minulosti

 |  15. 7. 2004
 |  Vesmír 83, 371, 2004/7

Lidské maso bylo podle všeho alespoň v určitém období historie pravidelnou součástí jídelníčku našich předků. K tomuto až bulvárně pikantnímu závěru dospěli vědci z Londýnské univerzity a dalších pracovišť, když studovali geografické rozšíření mutací chránících své nositele před priony. Ukázalo se totiž, že tyto mutace, které jsou vlastně zmutovanými verzemi genu pro protein lidského prionu PRNP (na krátkém ramenu 20. chromozomu), se podle všeho kdysi v lidských populacích intenzivně šířily v důsledku přírodního výběru – jedinci s těmito geny byli zvýhodněni před jedinci, kteří je neměli.

Buď se to dělo velmi dávno, na samém úsvitu lidské evoluce, ještě než se lidé moderního typu rozšířili po celé planetě, nebo selekční tlak působil neustále a na mnoha místech zároveň. Pro obě možnosti se ale jako vysvětlení nabízí intenzivní selekční tlak vyvolaný priony. Prionová onemocnění jsou způsobena anomálně zkroucenými molekulami běžných proteinů, které svou změněnou struk­turou lavinovitě „nakazí“ sousední normální molekuly proteinu, a tím změní celé tkáně. Tak vznikají degenerativní onemocnění nervových tkání, např. BSE, Creutzfeldtova-Jakobova choroba a kuru. Onemocnění je buď vyvoláno spontánně, nebo se přenáší potravou obsahující priony (masem).

Bylo zjištěno, že pokud má někdo jednu alelu prionového proteinu normální a jednu mutovanou, je před napadením priony chráněn. Když pak odborníci analyzovali sekvence prionových proteinů u 2000 vzorků populací z celého světa, nalezli ochranné zmutované alely prionových genů v každé z nich.

Mezi lety 1920 a 1950 u kmene Fore obývajícího vrchovinu (Highlands) na Papui–Nové Guineji proběhla epidemie kuru, která se rozšířila prostřednictvím rituálního kanibalizmu – členové kmene pojídali své zemřelé příbuzné (viz Vesmír 83, 229, 2004/4). Když se analyzovaly prionové proteiny žen kmene Fore, které epidemii přežily, zjistilo se, že mají nejvíce ochranných alel prionového genu ze všech lidských populací.

Uvedená zjištění jsou v souladu s představou, že pravěké lidské populace pravidelně praktikovaly kaniba­lizmus. To ostatně naznačují i analýzy stop na fosilních lidských kostech a biochemické analýzy fosilizovaných lidských exkrementů. I když není zcela jasné, zda tak naši předci činili z důvodů rituálních nebo praktických, máme podle všeho za sebou zajímavější minulost, než jsme si dříve připouštěli. (Science 300, 640–643, 2003)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné