mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Náhrada za supravodiče?

 |  14. 6. 2004
 |  Vesmír 83, 308, 2004/6

Pevné, kapalné a plynné skupenství, plazma a Boseův-Einsteinův kondenzát… výčet ale již není úplný. S definitivní platností tady máme další novou formu hmoty: fermionický kondenzát. Zprávu o něm přinesl 30. ledna 2004 časopis Physical Review Letters.

Boseův-Einsteinův kondenzát je jako skupenství hmoty v teorii znám již několik desítek let. V laboratoři byl připraven teprve roku 1995 (při rekordně nízkých teplotách shluku atomů). Jsou to vlastně bosony ochlazené na velmi nízkou teplotu. Částice se pak „spojí“ v jednu superčástici. [Pozn. red.: Uvozovky jsou zde nutné, protože nejde o obvyklou vazbu. Díky překryvu vlnových funkcí o sobě částice „vědí“.] Boseův-Einsteinův kondezát má mnoho dalších pozoruhodných vlastností, např. světlo přes něj cestuje velmi pomalu (viz V. Dvořák, Vesmír 82, 203, 2003/482, 327, 2003/6).

Je možné vytvořit podobný kondenzát z fermionů, které na rozdíl od bosonů mají poločíselný spin? Jelikož podle Pauliho vylučovacího principu se dva fermiony nemohou nacházet ve stejném stavu ve stejný čas, zdá se, že „nasypat“ fermiony na jednu hromadu je nemožné. Prostředkem k pokoření tohoto známého „asociálního“ chování fermionů bylo magnetické pole. Díky němu se podařilo jednotlivé fermiony (v našem případě draslík-40) spárovat. Tyto páry se již mohly chovat velmi podobně jako bosony, nic nebránilo tomu, aby se nakupily a vytvořily kondenzát bosonů. Jelikož si však kondenzát ponechal i původní vlastnosti fermionů, byl výsledek překvapivý.

Podle fyziků mohou za supravodivost Cooperovy páry fermionů. Nevýhodou dosavadních supravodičů je, že supravodivé jsou za poměrně nízkých teplot, o čemž svědčí i to, že fyzici mluví o supravodičích fungujících za teplot okolo –135 °C jako o vysokoteplotních. Pokud by se ukázalo, že vhodným magnetickým polem může být dosaženo supravodivosti i za pokojové teploty, naplnil by se jeden z cílů Marcuse Greinera víc než vrchovatě. (www.aip.org/enews/physnews/2004/split/671-1...)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Petrásek

Mgr. Martin Petrásek (*1980) vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě Teoretickou fyziku a astrofyziku. V rámci PhD. studia se věnuje relativistické astrofyzice se zaměřením na geometrie s nenulovou kosmologickou konstantou. (www.petrasek.tk)

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...