Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jeskyně Emine Bojir Chasar Nižnij

Bohumínští speleologové na Krymu
 |  16. 2. 2004
 |  Vesmír 83, 96, 2004/2

Není již mnoho míst na naší planetě, kde nestanula lidská noha, přesto však jedna říše přírody zůstává zčásti nepoznána. Je to podzemní svět bílých krápníků, stékajících vodopádů, propastí a bizarních kamenných kulis. Svět jeskyní, jejichž výzkumem se zabývají speleologové. V různých částech zeměkoule jsou hlášeny objevy nových jeskynních systémů, z nichž mnohé se hned stávají cílem dalších výprav a z pohledu některých lidí také místem pro komerční využití. Takový „zájem“ však mívá na jeskyni negativní vliv. Hrozí narušení mikroklimatu, znečištění podzemních vod a poškození krápníkové výzdoby, která vznikala miliony let. Proto jeskyně, ve kterých vznikly unikátní formy krápníků citlivé na prostředí, musíme chránit tím, že je uzavřeme a jejich krásu ukryjeme. Jednou z nich je Emine Bojir Chasar Nižnij, ležící na hřebenu Čatyr Dag na Krymském poloostrově.

Čatyr Dag, jehož stěny jsou nad černomořským pobřežím téměř kolmé, se vypíná nad hlavním městem Krymu Simferopolem do výše 1500 metrů. Již staří Řekové považovali tuto horu, která z dálky připomíná obří stan, za posvátnou a pod jejím vrcholem postavili svou svatyni. Mnohé jeskyně na tomto hřebenu znali lidé odnepaměti, jeskyni Suuk Koba využívali už v neolitu. Některé z nich mají pohnutou minulost. V jeskyni Bim Baš (Tisícihlavá) objevili archeologové veliké množství lidských koster, které jsou smutným důkazem zločinu středověkých nájezdníků. Ti tenkrát do jeskyně nahnali na tisíc domorodých Tatarů, a pak je zahubili ohněm a kouřem.

Nalezena… a uzavřena

Hřeben Čatyr Dag patří ke krasovým oblastem s největším výskytem jeskyní, a proto vždy poutal pozornost speleologů, krasových turistů a dalších hledačů jeskyní. Jeskyně zde byly bez ochrany, a tak krápníková výzdoba většiny z nich končila v rukou sběratelů minerálů nebo ve stáncích prodejců suvenýrů. Proto se simferopolští speleologové rozhodli, že nově objevené jeskyně zachrání. Aby uspokojili tisíce turistů prahnoucích podívat se do podzemí hřebenu, dva z jeskynních systémů velmi citlivě zpřístupnili. To nejcennější – jeskyni Emine Bojir Chasar Nižnij – však zcela uzavřeli.

Tuto jeskyni objevili v roce 1976 simferopolští speleologové, a když zjistili, co vše ukrývá, ihned ji zavřeli. Až v roce 1981 přizvali ke společné expedici české speleology z Bohumína, a tak byl vstup o průměru 30 cm, uzavřený železobetonovou zátkou a dobře zamaskovaný, opět otevřen. Speleologové tehdy pracovali v podzemí nepřetržitě 10 dní, pořídili mapovou a fotografi ckou dokumentaci, a navíc objevili i pokračování jeskyně. Po skončení prací v podzemí byl vstup zase uzavřen, tentokrát na 20 let.

Teprve v říjnu roku 2000 se simferopolští speleologové rozhodli, že jeskyni znovu na 10 dní otevřou pro expedici, k níž opět přizvali pouze bohumínské speleology. Kromě dalších výzkumných prací byla cílem nová fotografická a filmová dokumentace, která měla představit unikátní výzdobu jeskyně celému světu. Po skončení výpravy byl vstup zazátkován až do srpna roku 2002, kdy byl otevřen na týden, aby bohumínští speleologové dokončili dokumentaci a odebrali vzorky minerálů pro určení vývoje vzácných krystalických forem.

Bílé jehlice a červené máky

Proč vlastně mohlo do podzemí vstoupit dosud jen 40 speleologů a proč je jeskyně tak přísně chráněna? Není jednoduché popsat slovy to, co zde příroda za statisíce let dokázala vytvořit. Stěny jeskynních chodeb a dómů, krápníky i dno jsou pokryty miliardami krystalů kalcitu, ankeritu a aragonitu, mnohdy tenkých jako vlas. Téměř všude jsou obrovské trsy bílých krystalů, které tvarem připomínají kamenné kytice chryzantém. Každý dotyk vyluzuje škálu zvonivých tónů a neopatrný pohyb může velmi křehkou krásu zničit. Nejkrásnějším místem jeskyně je sál Nokturno. Osmdesát metrů dlouhý a třicet metrů vysoký dóm nemá jinou barvu než bílou. Husté jehlice krystalů pokryly vše. Po krystalech se zde i kráčí. Z Nokturna vede Mléčná chodba. Délka, bohatství a hustota krystalové výzdoby je zde fantastická. Člověku se až tají dech při pohledu na miliony bílých jehlic a stébel a připadá si jako v pohádkové zimní krajině. Drůzy jemných krystalů jsou zde srostlé v mohutné sloupy, dosahující výše až 10 metrů.

Zcela opačně působí sál Červených máků. Více než sto metrů dlouhý dóm má sytě červenou barvu. Červené jsou i krápníky, na kterých vyrostly tisíce krystalů připomínajících květy máků. Takové množství krystalů a bohatost jejich tvarů nejsou zatím známy nikde jinde na světě. Nitro jeskyně je opravdovou pokladnicí a učebnicí krasových forem.

Majitel strážcem přírodního pokladu

Emine Bojir Chasar je dnes jednou z nejpřísněji chráněných jeskyní, ničím nenahraditelný přírodní poklad a unikát. Krasové procesy, které vytvořily tento svět krystalů, dosud dobře neznáme, ale víme, že trvaly statisíce let. Kdyby byl křehký mikroklimatický systém jeskyně narušen člověkem, stačilo by jen několik desítek let, aby byl nenávratně zničen a s ním i křehké krystalické formy.

Dnes je jeskyně, jejíž vstup je opět uzavřen, v soukromém majetku Alexandra Kozlova, dříve vedoucího Klubu simferopolských speleologů, dnes majitele speleoturistické společnosti Onyx v Simferopolu. Sáša Kozlov je jedním z objevitelů jeskyně a jeho životním cílem je výzkum a ochrana jeskyní na Krymském poloostrově. Pro něj je zločinem i zničení stromku v lese nebo jen ulomení větve. A takový vztah má i k několika čtverečním kilometrům plata Čatyr Dag, které od státu odkoupil a pod kterým leží jeskyně Emine Bojir Chasar.

Pro speleology a vědce po uzavření jeskyně zůstává nezodpovězena otázka: „Proč (a jak) tyto nádherné krystalické formy vznikly pouze v této jeskyni, když je na platu Čatyr Dag mnoho dalších obdobných podzemních systémů?“ Snad odpověď aspoň naznačí další průzkumy této krasové oblasti Krymu, jichž se zúčastní i čeští speleologové.

Ke stažení

O autorovi

Josef Wagner

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné